BA vs. Florbal TJ Kobylisy 9:0

Jako by se po trati pomalu ploužila parní lokomotiva s neroztopeným kotlem, tak jsme do úvodního zápasu vjeli i my. Uhlí zřejmě navlhlé padlou mlhou, nemělo pořádnou výhřevnost, a tak chvíli trvalo, než vlak nabral aspoň cestovní rychlost. Nicméně cestou do první zastávky jsme připojili tři vagony a do cílové stanice, už s dobře roztopeným kotlem, přidali dalších šest. Slušný vláček. Škoda jen, že jsme počet neorámovali rovnou desítkou. Na druhou stranu je dobré, že jsme odešli s čistým kontem, které si Luky sám pro sebe vychytal.

BA vs. SK Alien Nation Černošice 8:1

Hned na úvod nás soupeř provětral, protože jsme nechali oheň skoro vyhasnout. Několik zbytečných a nebezpečných ztrát pomohlo soupeři nabýt sebevědomí. Ale rychle jsme přitopili pod kotlem na patřičnou teplotu a dva góly daly soupeři zapomenout na něco, co by snad jen trochu mohlo připomínat blamáž minulého zápasu. Mohli jsme to ještě vylepšit v přesilovce, ale k té není co říct, protože tu jsme celou úplně promarnili. Nicméně tlak na soupeře gradoval a on sám nám pak jeden gól daroval, když jeho brankář, po dobrém zákroku, vložil ruku s balonkem, nešťastně a trochu neohrabaně do branky. Poločasový výsledek jsme stanovili po dokonalé souhře, která byla opravdovou pastvou pro oko. Na čtyři doteky a bylo to už o čtyři branky. Když pominu několik zaváhání v zadních řadách, z jednoho jsme ve druhé polovině jednou a nutno říci zbytečně inkasovali, rozstříleli jsme Černošice stejným počtem gólů i ve druhé půlce. V té navíc už soupeř praktikoval v podstatě jedinou taktiku. Přesně ve šlépějích Pepy Hnátka. Dlouhé nakopávané balónky, důraz v osobních soubojích, a hlavně se z toho nepo…ložit! Taktika dobrá, ale na naši kombinační hru to bylo málo a zcela se to minulo účinkem. Oplatili jsme soupeři svůj minulý výbuch i s úroky a jdeme do finále.

Čeká nás tedy finále, poté co jsme stylem start cíl opanovali skupinu. Zatím tedy dle očekávání. Jen mi trochu starostí dělá hra vzadu, tam jsme měli rezervy i v těchto relativně lehčích zápasech. Snad ve finále zlepšíme i to a nezlomí nám to vaz.

BA vs. Florbal Mladá Boleslav Black 10:6

Po vyhraném buly jsme si dost zavařili na své obranné polovině a málem zahořeli. Nemusím asi nijak podtrhovat, že láskou to nebylo. Ale vše špatné je k něčemu dobré a tři naše branky v Boleslavské síti toho byly dobrým důkazem. Přidali jsme ještě dvě navrch. Jednu v přesilovce a druhou krátce na to. V součtu to měl soupeř už za bůra. Pak se ale situace obrátila, zahřívat trestnou jsme šli my a Bolka kosmeticky korigovala. Jenže se ukázalo, jak je čas pouhopouhé prozatím a v posledních osmi vteřinách první půlky jsme asi při čekání na sirénu, nebo na ponocného hů hů, dvakrát nesmyslně inkasovali. Přesto jsme měli dvě branky náskok a bylo třeba si jen srovnat

hlavu do rozhodujícího dějství. Do toho šla Bolka se změnou na postu gólmana, a ten nás na úvod ve třech minimálně stoprocentních šancích vychytal. To bylo samozřejmě pro nás nemilé, navíc když Bolka udeřila znovu a byla už těsně na dostřel. Naštěstí i my jsme uměli slepit dva zásahy do minuty a byli jsme zpátky téměř na svých. Navýšili jsme dokonce na osm a vzápětí taky inkasovali. Hra dostala obrovský spád. Už se ani nehrálo nahoru a dolů. Hrálo se jenom nahoru a ještě výš. Fanoušci defenzivního florbalu se chytali za pumpičku, a někteří ti nejskalnější se začali dokonce modlit k Českému florbalu, jako nejvyšší instanci. Desítka padla v naší přesilovce, a protože do konce nějaký čas zbýval, byli jsme svědky ještě jedné branky, bohužel ta skončila pro změnu v té naší síti.

No nic, zvítězili jsme a vážení přátelé, mohu konstatovat, že první koš je po dlouhých peripetiích, protivenstvích i našem zmaru opět a tentokrát na třetí pokus dobyt, dobyt dobyt!! Doufám, že to nebude jen na jednu zdvořilostní návštěvu.

„Tak to vidíte, drahý Watsone, nic nadpřirozeného v tom nebylo.“

„Jak jinak Holmesi měl jste opět pravdu.“

Tak příště v prvním koši zase napočtenou.

DYCKY BLACK!

Romič