Když se řekne Prague Games, znamená to jednoznačně největší a nejlepší mládežnický turnaj na světě. Účast patnácti zemí a mnoha výběrů ze zemí florbalu nejzasvěcenějších, včetně špičky z České republiky je zárukou té nejlepší konkurence a placka z tohoto turnaje visí hodně vysoko. Jedeme tento turnaj pod značkou BA Sokoli, neboť tým je složený z našich Blacků a Pardubických Sokolů jako na Superligové úrovni. Jenže já už jsem mládežník dávno odrostlý, a protože nejen florbalem živ je člověk, a to bohužel, bude úvod turnaje beze mě. A tak si první den jen tak prosvištíme jako slovíčka v Alles Gute, což se nám bude v následujících zápasech určitě hodit.
Prázdniny už ťukají na dveře a poslední zvonění jen z dálky doléhá sem. Kam? No přeci do Brna, právě totiž začíná Brno Open Game. A je tu šance, aby si tenhle tým připsal další medailový úspěch v řadě, po zlatu ze švédského Falunu a stříbru z PFC Spring. Naopak pro nás rodiče je to šance na zopakování, nebo chcete-li obhajobu každoročního BTB a na to všechno se strašně těším. Letošní Brno bude mít eném malinko jiné nádeh, páč sme cestou na halu potkali borca, jméno jsem zapomněl, ale nevadí, říkejme mu třeba Stojácké Poupě, páč tam se k nám přilepil.
Abych tak na úvod vyrobil motto pro sobotní cestu do královského města Písku.
“Do Písku bez bot a zpátky bez florbalky” Možná bych to mohl vysvětlit, ale jen stručně, nechce se mi v tom příliš pitvat. Jistě chápete, že to je pro každého trochu citlivá, až bych řekl bolestivá záležitost. “Boty zůstaly doma vedle tašky a florbalka zůstala po rozcvičení vedle koše, jako možná budoucí opora rajčat, kdesi na zahrádce v Písku”. Výlet v pravdě královský, ale co nebudeme plakat nad rozlitým mlékem a pojďme ke hře, třeba budou už rajčátka dozrálá a bude se sklízet.
Po vyrovnaném úvodu, kdy domácí docela kousali, jsme začali přebírat otěže a dvěma góly jsme se usadili do sedla. Sesadit nás z něj se nepovedlo Liškám ani v přesilovce, a tak byla první třetina výsledkově i herně celkem jasně pro nás.
Druhá část přinesla několik úvodních šancí, které se nám nepodařilo zakončit, ale přesto jsme Písku nic nedovolili a ve čtvrté minutě za to byli odměněni třetí brankou. Další na sebe nenechala dlouho čekat. Téměř v půlce zápasu se objevila drobná komplikace. Propadli jsme a na Lišku běžící k Táboru spadla klec. Nebylo co řešit, jel se nájezd, ale na snížení stavu jsme hned reagovali brankou a vrátili se zpět k čtyřgólovému rozdílu.
Vlažný vstup do závěrečné třetiny soupeř velmi rychle potrestal. Museli jsme tedy zase máknout, ale vrátit se k výkonu z prvních dvou částí zápasu se nám dařilo jen chvílemi a Písek stále hrozil. Odpověď na jeho tlak jsme našli až čtyři minuty před koncem. Soupeř reagoval oddechovým časem a šel do šesti. Na to jsme my odpověděli ještě jednou brankou a definitivně stvrdili jasně vítězství. Bylo, ale dost věcí, které bychom ve hře vidět nemuseli, jestli to bude vyslyšeno, se uvidí v dalším zápase…
BA Dorost vs. T.K.S. TJ Trutnov 13:1 (3:0 2:0 8:1)
Se soupeřem z nejnižšího patra ligové tabulky jsme začali pěkně po italsku ve znamení poobědové siesty. Ani tak poobědové tempo soupeř po většinu času nestíhal. Kombinací jsme ho přehrávali, ale chybělo finální zakončení a střelba vůbec. Proto se čekalo na otevření gólového účtu až do půlky první třetiny. Přestože jsme se v koncovce trochu trápili, zatížili jsme soupeřovo konto do sirény ještě dvakrát.
Ve druhé třetině, se obraz hry nijak nezměnil, skoro by se dalo říci, že se nestalo nic, což by znamenalo, že jsme tu byli na … však víte, ale dvě branky jsme přidali i tak.
Ani poslední část nebyla nijak výrazně odlišná. V podstatě jsme trénovali. Drželi balónek a soupeř jen běhal, maximálně zkusil nějaký brejk. Tento tlak soupeř nemohl dlouho vydržet a zlepšenou střelbou se pak naplno otevřela i stavidla gólového přísunu. Zápas se ubíral ke svému konci a soupeř se blížil debaklu. Drobné přibrždění bylo před jubilejní desátou brankou, kterou jako by nechtěl nikdo vstřelit. A tak do naší branky zabrousila ojedinělá dalekonosná střela, která skončila bohužel přesně v šibenici. To nás trochu dopálilo a v závěrečných minutách jsme soupeře dorozstříleli. Škoda jen neudrženého čistého konta…
Výjezd do Písku zhodnotil i trenér Kuba Zalubil. Tak jak Zalu?
“První zápas proti domácímu Písku. Vyrovnaný začátek zápasu se změnil po první vstřelené brance. Tu jsme dali my a poté určovali tempo zápasu. I když domácí kousali rychlými protiútoky, tak my postupně navyšovali své vedení. Branek mělo padnout více, ale tři body se berou i tak za skóre 7:2. Druhý zápas s Turnovem stejná písnička. Hodně hry na balónku od nás, ale malá střelecká produktivita. Brankostroj se rozjel až ve třetí třetině, kde byla vidět konečně chuť dávat góly.”
Díky Zalu, díky všem, vezeme z Písku šest bodů, popravdě povinných vzhledem k vrcholné fázi sezóny, protože play off je za dveřmi. Pěkný pracovní týden a příště poslední kolo …
