Když se řekne Prague Games, znamená to jednoznačně největší a nejlepší mládežnický turnaj na světě. Účast patnácti zemí a mnoha výběrů ze zemí florbalu nejzasvěcenějších, včetně špičky z České republiky je zárukou té nejlepší konkurence a placka z tohoto turnaje visí hodně vysoko. Jedeme tento turnaj pod značkou BA Sokoli, neboť tým je složený z našich Blacků a Pardubických Sokolů jako na Superligové úrovni. Jenže já už jsem mládežník dávno odrostlý, a protože nejen florbalem živ je člověk, a to bohužel, bude úvod turnaje beze mě. A tak si první den jen tak prosvištíme jako slovíčka v Alles Gute, což se nám bude v následujících zápasech určitě hodit.
Prázdniny už ťukají na dveře a poslední zvonění jen z dálky doléhá sem. Kam? No přeci do Brna, právě totiž začíná Brno Open Game. A je tu šance, aby si tenhle tým připsal další medailový úspěch v řadě, po zlatu ze švédského Falunu a stříbru z PFC Spring. Naopak pro nás rodiče je to šance na zopakování, nebo chcete-li obhajobu každoročního BTB a na to všechno se strašně těším. Letošní Brno bude mít eném malinko jiné nádeh, páč sme cestou na halu potkali borca, jméno jsem zapomněl, ale nevadí, říkejme mu třeba Stojácké Poupě, páč tam se k nám přilepil.
Zafúkané, zafúkané cestičky sněhem sú zafúkané…. A to nejen na Stodolu, kam se vydávají na sobotní klání naši dorostenci a svedou zde rovnou dvě pražská derby.
BA Dorost vs. Tatran Střešovice 5:11 (1:2 2:4 2:5)
Vstup do zápasu vypadal z naší strany velice dobře, ale po našich úvodních šancích uplácal Tatran z prdu kuličku a vedl. Protože jsme neustoupili od aktivní hry, vysloužili jsme si krátce na to početní výhodu a v přesilovce jsme srovnali. Vyrovnanou první část rozhodlo bohužel v závěru hodně přísné rozhodnutí a byli jsme potrestáni vyloučením i trestným střílením, které soupeř proměnil. Oslabení ve zbývající části jsme odehráli výborně a sahali i po vyrovnání.
Narozdíl od úvodu zápasu nám start druhé třetiny moc nevyšel a po sérii zaváhání jsme inkasovali třetí branku. To soupeře nakoplo, ale než se stihl rozjet, šel zbytečně do čtyř za nesportovní chování a desetiminutový trest jsme okamžitě trestali. Ale i nám vzala nedisciplinovanost vítr z plachet a po rozkladu naší obrany jsme byli opět minus dva. Bylo to jak na houpačce. Tatran hned vzápětí putoval znovu na trestnou za sekání a využití naší přesilovky na sebe nenechalo dlouho čekat. Bohužel ani nám se nevyhnulo oslabení. Sehráli jsme ho kvalitně, ale i přes slibné šance jsme gól nedali a naopak inkasovali těsně před jeho skončením, když se ujala naprosto přesná střela Tatranu. V poslední minutě druhé části nám přibyly další vrásky v podobě šesté branky. Navíc jsme k tomu měli další komplikaci. Zakončující hráč Tatranu byl dost ostře dohrán a byli jsme zase ve čtyřech rovnou na 2+2 minuty.
Do poslední části jsme si tedy přenesli ještě tři minuty oslabení a tří gólové manko, což byl samozřejmě trochu problém směrem k myšlenkám na obrat. Nicméně oslabení jsme odehráli výborně a opět jsme v něm byli pro soupeře nebezpeční. Vše ale zlikvidoval gólman soupeře. Šance na přiblížení se nám naskytla v páté minutě závěrečné části, kdy jsme opět dostali možnost početní výhody. Hned na jejím začátku zvonila tyč branky Tatranu. A když minutu před jejím vypršením šel Tatran ven znovu za zdržování hry, měli jsme výhodu pět na tři. Branka z toho byla, a navíc jsme pokračovali v přesilovce pět na čtyři. Bohužel v té jsme se nechali unést, zapomněli na obranu a Tatran se prosadil přesnou střelou k tyči. Jak se v tomto zápase stalo dobrým zvykem, proměnili jsme ve zbývajícím čase pokračující přesilovku a dotáhli se opět na rozdíl dvou branek. Jenže bohužel čtyři minuty před koncem se přesnou střelou do šibenice prosadil soupeř znovu a tím se dost okleštila možnost závěrečného tlaku. Přesto jsme si vzali dvě minut před koncem čas na poradu a šli rovnou do šesti, abychom krátce na to po nesmyslné, pomalé přihrávce přes střed inkasovali znovu. V tuhle chvíli se vše zhroutilo jako domeček z karet a okamžitě, už s gólmanem opět v brance jsme si došli pro smutnou desítku. Přesto jsme zkusili ještě jednou hru v šesti, ale frustrace z pokaženého závěru byla příliš silná a odměnou nám byla ještě jedna branka, což výsledkově pokazilo celkový dojem z předvedené hry a celého zápasu. Jinak za mě skvělý výkon ve 40minutach, ale závěr se nepovedl. Hlavním rozdílem byla produktivita. Našich 100% proměněných přesilovek je famózní číslo, ale v proměňování při hře pět na pět jsme pokulhávali. Šance jsme si vytvořili, ale zůstalo jen u toho…
BA Dorost vs. FbŠ Bohemians 8:7 (2:1 5:5 1:1)
Ve druhém zápase jsme předvedli ještě lepší úvod, něž proti Tatranu a v páté minutě jsme se mohli radovat z otevření skóre. Ale jak už to tak bývá, ne na dlouho. Dvě minuty na to bylo po nepokrytí dorážejícího hráče srovnáno. Zápas to byl ne nepodobný tomu s Tatranem. Bylo to nahoru a dolů, jen Bohemka byla v soubojích víc urputná, ale kombinačně jsme měli navrch my. A po jednom takovém rychlém kombinačním přechodu a přesné střele jsme šli znovu do vedení.
Druhá třetina začala naším výborným vypíchnutím a v následném úniku faulem Bohemky, po kterém následovalo z naší strany se štěstím proměněné trestné střílení. Krátce na to jsme přidali další branku a bylo to ještě veselejší. O to víc, když jsme přestáli dvouminutové oslabení. Jenže hned jak jsme se ocitli v plném počtu, nesrovnali jsme se do nového rozestavení a byla z toho branka. Na ni bohužel Bohemka navázala jak korálky, dva další slepené góly a bylo po náskoku. Dostatečné uklidnění nepřinesl ani náš oddechový čas. Zeleno bílý byli na koni a neuplynulo mnoho času a po stejně sehraném vzorci, byli ve vedení. Ani ne v pěti minutách se pohodlný tří brankový polštář rozplynul jak cigaretový dým. Zachovali jsme ale klid a po chvíli si vzali slovo stejně rychlým způsobem my. Dvacet vteřin po rozehrané buly bylo opět srovnáno a po dalších deseti vteřinách bylo vedení zpět na naší straně. To ovšem byla opět krátká epizoda a nebylo to ze druhé části stále ještě vše. To si oba týmy nechaly do poslední minuty. V té Klokani opět srovnali, abychom my stihli ještě pět vteřin na to odpovědět a jít tak do poslední třetiny s hubeným, ale přesto náskokem.
Třetí závěrečné dějství přineslo uklidnění, tempo hry zůstalo stejné, ale skóre se už nestřídalo jako apoštolové na Orloji. Rozjelo se zase až v našem oslabení, které rozkrojilo třetí část napůl a přineslo znovu rovnovážný stav. Byli jsme tedy na řadě opět my, a to co jsme viděli, bylo vskutku parádní. Akci rozjel Dave, a obránci zeleno bílých málem udělal z nohou vánočku, jak s ním motal, způsobem hele koukej, kam jdeš? Pojď sem, ne tam nechoď, předložil přihrávku Kosťovi, který v pádu zavěsil do odkryté klece. Zápas diváky určitě bavil, protože se útočilo na obě strany a nebylo tudíž nic hotovo. Tři minuty před koncem přišla pro nás komplikace v podobě vyloučení. Soupeř šel samozřejmě okamžitě do power play a my v jedné chvíli odmítli nabídku vstřelit pojistku do prázdné brány. To se nám záhy málem vymstilo, ale fantastický zákrok Táďi, který vytáhl balonek mířící s poslední vteřinou do šibenice zajistil, že jsme mohli nakonec těsnou výhru slavit.
Navázali jsme na výkon z prvního zápasu, kterému pomohla i k juniorům převelena první lajna, která s námi nastoupila. Nebýt zbytečně obdržených branek, které byly napsány jako přes samizdatový průklepák ve čtyřech kopiích, mohli jsme zvítězit i větším rozdílem. Byl to pěkný gólově bohatý zápas, stejně jako ten s Tatranem, který nebyl určen pro fanoušky defenzivního florbalu.
Každopádně vážení přátelé, “Setli jsme Klokana za tři body!“ A to se do tabulky a závěrečné části sezóny hodí.
Škoda, že ze zápasu s Tatranem není aspoň bodík, ale i tak tento víkend jsou tři body dobrý počin. Na tento povedený vstup do nového roku budeme muset navázat a já věřím, že se tak stane, už za čtrnáct dní v Plzni. Tak čůs v Plzni…