Domácí, řekne se, to je to nejlepší. Domácí buchta, domácí vajíčka, klobásky, domácí Slivka, domácí, co já vím… ale ty domácí turnaje tedy zvláště tady, v dříve nedobytné Čakovické tvrzi, nám úplně podle představ nevycházejí. Uvidíme, dnes to bude zcela jistě výjimka, snad ne ta potvrzující pravidlo.
Ovšem úvodní okamžiky po příchodu na halu, daly turnaji úplně jiný směr a než jsme se mohli plně věnovat florbalu, museli jsme si nejdříve opravit konektor časomíry, pak jsme zjistili, že dveře od WC někdo zavřel tak, že nejdou otevřít. I ty se nám nakonec podařily otevřít a jen jsme doufali, že se je zase podaří i zavřít. Dalším oříškem bylo přeskládat časy zápasů, protože Draky z Říčan zřejmě picnul v souboji Bajaja a tak to bude dnes bez nich. No nic, tak nakonec máme všechno připravené a teď už to bude jenom o florbalu a našich borcích.
BA vs. Florbal Mladá Boleslav Black 5:4
Tak jak se komplikovaně rodilo pořádání včetně šachování s pořadím a časy zápasů, tak jsme stejně komplikovaně vstoupili do úvodního zápasu. Jen pomalu jsme se do něj dostávali. Zvláště balónek nás vůbec nechtěl poslouchat a sjížděl z florbalek jako Škodovky z výrobního pásu v bydlišti soupeře. Trochu pomohla přesilovka v třetí minutě, kterou jsme v závěru proměnili. Herně to sice nebylo úplně oslňující, ale další dvě branky daly první polovině jasný ráz. V závěru poločasu šla Bolka opět do čtyř a nám zůstala skoro celá přesilovka do druhé části. Jenže nedokázali jsme ji zužitkovat. Naše přešlapování vyústilo jen v nastřelení břevna a tak se ke slovu přihlásila Bolka. Ztratili jsme na půlce balonek, který zase sjel z florbalky a bylo to. Když po minutě Bolka znovu pálila přesně, bylo téměř po náskoku. Povedlo se nám vedení opět navýšit, a to po pěkné individuální akci, ale téměř okamžitě soupeř odpověděl, když mu balónek na florbalku poslal vytrčený roh mantinelu. I na to jsme znovu našli odpověď a drželi si dvoubrankový náskok. Jenže i Bolka ještě jednou rozvlnila naši síť a byla zase na dostřel. Vycítila šanci na závěrečný tlak a šla po oddechovém čase na poslední vteřiny do šesti, ale nepřineslo už to nic ani na jedné straně, i když k tomu z naší strany nebylo úplně daleko.
Připsali jsme si těsnou výhru, a protože nebyl v naší skupině další soupeř, protože jak jsme si řekli, Draci padli někde u skal, šli jsme tedy přímo do finále. Jinak to ovšem bylo na koukání takové těžší.
BA vs. Prague Tigers Orange 1:2
Zkratka do finále nám asi úplně nepomohla. Přestože jsme byli od začátku lepší, neproměnili jsme šance, na rozdíl od Tigers a ti tak vedli. Hned po buly jsme sice mířili přesně, ale rozhodčí nakonec pro vysokou hůl gól neuznal. Protože se hrála stále stejná písnička, dopadla první půlka jednobrankovým vedením soupeře. Do druhé půlky jsme nastoupili mnohem lépe a hned po dvanácti vteřinách jsme srovnali. Jenže krátce na to šel soupeř opět do vedení. Bylo to bojovné utkání, ale nás v něm zradila koncovka. Šance byly, po většinu času jsme Tigers přehrávali, ale jako mnohokrát, co to bylo platné. Bitvu o severní teritorium jsme nezvládli a těsně v ní padli. O to je to celé hořčejší, nevybojovali jsme na závěr sezóny postup zpět do prvního koše a ještě takováto kaňka.
Hodnotit jen tyto dva zápasy by bylo zbytečné, už jsem to v jejich komentáři udělal, ale zarámuji to tedy aspoň do jedné věty. “Měli jsme prostě vyhrát”.
Jiné to bude s ligovou sezónou, ta si hodnocení zaslouží a zde předám slovo Robinovi.
„Ahoj Bleci, sezónu starších žáků bych shrnul pozitivně. Sice jsme nedokázali tak často hrát v nejvyšším koši, o to víc jsme pracovali na individuálním posunu hráčů a připravovali tak kluky na kategorii dorostenců. Kluci od září udělali pokrok, za což jsem rád. Během sezony jsme dokázali na trénincích fungovat poměrně dobře. Nastavili jsme si nějaký pravidla a ty se snažili dodržovat a respektovat. Je před námi spousta práce a jsem rád, že s klukama můžu do kategorie dorostenců pokračovat. Budeme nastavovat nové principy a kluky teďka v letní přípravě čeká až pět tréninků týdně. Takže velký prostor na zlepšení budeme mít společně k dispozici.
Teď už nás čekají jenom letní turnaje, kde budeme chtít pracovat na dalším zlepšení naší hry.
Díky Adamovi za velkou pomoc během sezony, měli jsme to ve dvou náročný, ale zvládali jsme to dobře a dělali pro kluky vždy maximum.
Díky také všem rodičům za pomoc a podporu během sezony, věřím, že naši spolupráci dokážeme přenést i do té další.“
Tak to bylo shrnutí trenéra a za mě dodám, že to bylo trochu jako na houpačce, dokázali jsme hrát skvěle a být soupeřům v prvním koši rovnocennými partnery, ale kolikrát jsme zůstali nepochopitelně kus za očekáváním. To se, ale někdy stává a já věřím, že ten zmíněný prostor pro zlepšení kluci plně využijí a budeme příští sezónu zase ještě lepší.
Ať je to, jak chce, tahle ligová sezóna dojela do cílové stanice. Já vím budete namítat, že to bylo krátký, že by se vám ještě líbilo zahrát si zpět v prvním koši, co teď budeme o víkendech dělat atd. To je všechno hezké, můžeme to tu řešit, rozporovat, modlit se i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Ale nebojte, florbal bude i bez ligy, budou zmíněné letní turnaje a já se budu těšit, že se tu při dalších florbalových řádkách potkáme. Tak zatím Bleci čůůs!
DYCKY BLACK!
Romič
