457_20230608_221328.jpg

První ostrý zápas rodičů BA

7.6., pět, čtyři a tak dále dalo by se odpočítávat, ale to bychom hodně předbíhali. Každopádně ve středu 7.6. jsme napsali do kroniky týmu Black Angels Rodiče další důležitou kapitolu. Když jsme byli osloveni stejnou partou florbalových nadšenců z týmu sedmnáctinásobného mistra Tatranu Střešovice, abychom sehráli přátelské utkání, byla to výzva, a tak jsme hozenou rukavici zvedli. Slovo dalo slovo a náš první meziklubový zápas dostal zcela konkrétní obrysy. Vzhledem k tomu, že trénujeme a hrajeme ve švédském modelu 4+1 na malé hale v BB Aréně, byla pro nás konfrontace s letištní plochou Čako Arény a systémem 5+1, něčím poměrně neznámým. Někdo by mohl namítnout, že jsme sehráli zápas proti našemu mužskému A-Týmu, ale to je jako nechat se povozit na pouti na řetízkovém kolotoči a myslet si, že jste získali pilotní průkaz. Pro realizační tým, bylo samozřejmě velkým oříškem postavit nominaci. Hrát chtěli všichni, a tak bylo rozhodnuto, že do zápasu nastoupíme s třemi lajnami a zbytek bude v roli připravených náhradníků, kteří budou do hry posláni jako okysličující prvek.

Naše ostrá premiéra mohla začít. Po krátkém seznámení a rozcvičení se šlo na věc. Od začátku bylo jasné, že to nebude nic jednoduchého, soupeř kvalitu měl a rozhodně se jí nebál ukázat. Skóre jsme otevřeli my, ale soupeř brzy kontroval. Ovšem pak se nám na jedničku povedla zbývající část první třetiny a třemi brankami jsme Tatranu odskočili.

Ve stejném duchu se nesla i druhá třetina. Hned od jejího úvodu jsme přihodili na hromádku další branky a soupeř korigoval až za stavu 6:1, na což jsme měli hned také jednu odpověď a po dvou odehraných třetinách bylo naše vedení 7:2. Nutno říct, že v druhé třetině došlo na velké míchání sestavou a do hry se dostali všichni do té doby na svou šanci čekající náhradníci. To přineslo zprvu čerstvost, ale už ke konci třetiny bylo znát, že z toho pramení určité uspokojení dané stavem.

Dalo se očekávat, že třetí třetinu promění Tatran v peklíčko. A bylo to přesně tak, z peklíčka bylo celkem slušné peklo a my jsme se nedokázali uklidnit na balónku a soupeř cítil šanci na obrat, přestože jsme tuhle část hry prohráli jednoznačně na góly i na praporky, nebo chcete-li umělecký dojem, obrat nepřipustili hlavně oba naši ve fantastické formě chytající gólmani. Konečný výsledek 7:4, ale nebyl úplně konečný. Ještě zbýval nějaký čas za zaplacenou halu, a tak soupeř navrhl prodloužení o deset minut, a tady jsme se chytili na udičku vlastní euforie a nevypadalo to s námi bůh ví jak dobře, když soupeř vstřelil branku a dostal se už téměř na dostřel. Ale další zásah jsme s vypětím všech sil nedovolili a odvrátili tak hrozící blamáž ze ztraceného zápasu. Poslední slovo měl Ráďa, který tak zkompletoval hattrick a dal výsledku definitivní podobu na 8:5.

Když to celé shrnu, povedlo se, aby nastoupili do zápasu všichni, což je obrovsky cenné, že si všichni mohli atmosféru užít na hřišti. Zároveň nám to ukázalo úskalí takového tahu a bude samozřejmě předmětem rozboru, jestli si to v případných dalších zápasech budeme moci dovolit. Jednoznačně musíme vyseknout poklonu soupeři, přes nepříznivý stav to nezabalil a v závěru měl mnohem více ze hry. Krom toho byl zápas vedený férově, a to je myslím to nejdůležitější, takže i takhle na dálku ještě jednou děkujeme soupeři za zápas.

No a máme tu závěrečné slovo. Děkuju všem spoluhráčům za odmakaný zápas a jsem pyšný na tenhle tým! Děkujeme všem fanouškům, kteří nás podporovali a v neposlední řadě děkujeme i zástupcům klubu, kteří se na uspořádání podíleli. Prostě díky celé BA Family.

Byl to náš první opravdu ostrý zápas a my jsme porazili Tatran a mě to nedá, abych si neodpověděl protiotázkou. Kdo to tuhle sezónu může říct, no kdo…?

Teď hlavně neusnout na vavřínech…

DYCKY BLACK!

Romič