Těsně, než vypukne Adventní šílenství či rozjímání, záleží jak to každý jeden máte nastavené, jsme vyrazili do Milevska, abychom urvali ještě nějaké body do tabulky.

Black Angels přivítali do své organizace nového člena Jana Klimíčka, který má mít nově na starost péči o partnery. Honza se do České republiky vrátil z Norska a je připraven své zahraniční zkušenosti využít na svou novou výzvu. Jeho aklimatizace zatím probíhá úspěšně, jeho první akce s názvem Black Angels Partnership meet už proběhla a další nás nyní čekají.
Přišel jsi k nám se zkušenostmi ze severu, co jsi tam všechno dělal?
Do Skandinávie jsem se dostal nejprve přes program Erasmus na univerzitě, studoval jsem tam ekonomii a management. Jako jediný ze studentů jsem začal také pracovat a díky tomu jsem se po dodělání studií vrátil do Švédska a začal budovat svou kariéru tam. Působil jsem jako manažer týmů 10-120 zaměstnanců v gastronomii, event centrech a také klubech, kde jsem nasbíral zkušenosti s vedením různých týmů lidí a také první kontakty s prostředím sponzoringu v týmu Färjestad v nejvyšší švédské hokejové lize SHL. Dva a půl roku jsem ve Švédsku také působil jako oficiální distributor české módní značky BeWooden, se kterou jsem slavil úspěchy na mnoha veletrzích a byl vybrán jako jeden z pěti top designových projektů na největší Skandinávský designový veletrh Formex.
S touto etapou svého života jsem skončil kvůli nabídce stát se spolumajitelem velké restaurace u moře v Norsku pořádající nespočetné množství privátních a firemních akcí, koncertů a další zábavy. Při této práci jsem se také dále seznamoval se sponzorským prostředím ve sportu. Působili jsme jako sponzoři v nejvyšší norské hokejové lize Fjordkraft-ligaen, kde jsme sponzorovali v té době za sebou dvojnásobné mistry norské ligy Frisk Asker. V tomto networku jsem se stal velmi aktivním členem a postupně se dostal také ke spolupořádání jejich akcí z gastro strany.
Proč vůbec zrovna život v Norsku? Co tě k tomu vedlo?
Nejvíc mě popravdě k Norsku táhl nejdříve business, ale samozřejmě mám ve svém životě rád každý nový impuls, a proto je pro mě každá nová země a každá nová zkušenost přínosem. Jsem rozený cestovatel, každá výzva pro mě tedy je zajímavá, a proto jsem se rozhodl na tuto možnost říct ano. Samozřejmě musím dodat, že švédská příroda je nádherná, ale o Norsku jsem taky vždy slyšel pouze superlativy, takže ani z této stránky nebyla o čem řeč. Norsko všem vřele doporučuji!
Máš zkušenosti s hokejem a gastrem, ale jak moc jsi měl povědomí o florbalu, než jsi k nám přišel?
Ano, hokej jsem tady v Čechách hrál patnáct let na nejvyšší úrovni, mám tedy zkušenosti jak s pozitivními, tak negativními faktory hokejového světa. Jsem ale odjakživa sporťák, takže sport mě vždy táhl a vždy bude. Proto jsem velmi rád, že nabídka zapojit se do strategie vývoje Black Angels přišla. A jaké povědomí jsem měl o florbale? Protože mě sporty všeobecně hodně zajímají, vyrůstal jsem s pár florbalisty, nějaké povědomí jsem měl o kvalitách českého florbalu jako celku, postavení našich hráčů ve světové konkurenci, ale jsem rád, že nyní mám možnost nahlédnout také více do pozadí a všeobecném stavu florbalu také z organizační, strategické a finanční stránky.
Přesuňme se k tomu, proč tě tu máme. Co je tvoje náplň práce u BA?
Jak jsem již zmiňoval, ve Skandinávii jsem se naučil rozumět hodnotě správné práce s partnery a vůbec chápat vývoj klubu skrze spolupráce a finanční toky, ale také důležitost správné práce s mládeží a naprosto jiný styl municipální a státní podpory sportu.
Mojí prací v BA měla být na začátku pouze péče o partnery, vytváření pro ně přidanou hodnotu, zprostředkovávání business fóra, kterého se můžou účastnit, nové akvizice a také tvoření strategií v tomto poli. Jsem ale rád, že mohu využít i další výše zmíněné parametry mé osoby a že můžu být nápomocný také v dalších segmentech činnosti klubu, jako je např. celoklubové směřování, vize, a (speciálně po fantastické panelové diskuzi se starostou Letňan a místostarostou Kbel) také začít, lidově řečeno, nakousávat začátek práce dohromady s municipalitami a charitativními projekty na budoucích podpůrných programech pro sport a, jestli se zadaří, také pro sociálně slabší rodiny, kterým bych rád pomohl k dostupnosti sportu pro jejich děti.
Už jsi tady zorganizoval Partnership meet, což byla vlastně první akce, se kterou jsi měl něco do činění. Tak jaké další akce jsou v plánu?
Zaprvé musím říci, že jsem velmi rád, že naše první partnerská akce měla mezi partnery takový úspěch. Těším se na další podobné akce! Jak jsem již zmiňoval předtím, práce s dostáváním dostatečných financí do sportu je ohromně těžká. Musí se tedy tvořit koncept, který neukazuje pouze nataženou ruku klubů, ale vrací partnerům i něco nazpátek za jejich dary a to tím, že jim tvoří další možnosti pro rozvoj jejich businessu.
Další akce budou tedy zaměřeny jak na edukativní stránku rozvoje firem skrze naučné prezentace a workshopy, ale také na ryzí business, tedy seznamování našich partnerů mezi sebou, tvoření místa na prodej, vyjednávání a vytváření aktivní sponzorské komunity, která pomáhá sportu, vývoji dětí, ale také tvoří další business možnosti pro všechny, kteří se stanou členy této fantastické BA Family.
Jaký je vůbec rozdíl v práci s partnery tady a v zahraničí?
Rozdíl je upřímně ohromný. My Češi jsme fantastičtí v mnoha ohledech. Jsme pracovití, máme skvělý selský rozum a umíme řešit každý problém, alespoň v porovnání s cizinci dle mých zkušeností. Co se týče práce s partnery, tam ještě značně zaostáváme. Sám už teď vidím, že firmy tady na to nejsou zvyklé a možná jim ještě chvíli bude trvat dostat se do úplně komfortní zóny. Jsem si ale jistý, že nejlepší cesta k úspěchu je kontinuita a pochopení toho, že společně toho vždy dosáhneme více než sami. To je pro mě ten největší rozdíl.
Ty jsi i bývalý sportovec, neláká tě tak si zkusit zahrát v nižší lize i florbal?
Krásná otázka, nyní bohužel pracuji s celo-nožní ortézou po rozsáhlém úrazu, tak snad až mi to zdraví dovolí... Jelikož mě každý sport baví a v mém mládí, když jsem chodil do hokejové třídy ve škole, jsme vždy florbalisty rozsekali, možná bych to zkusit mohl! (Smích) Sport by měl být aspoň částečnou náplní života každého, obzvlášť v současné době s problémy mládeže s fyzickým stavem. Až budu moci, rád se tedy možná připojím. Třeba ukážu mladistvým, že se s amatérským sportem dá začít v jakémkoliv věku!