447_20230526_111219.jpg

ROZHOVOR: Jan Klimíček - V zahraničí se s partnery pracuje úplně jinak. Za severem zaostáváme

Black Angels přivítali do své organizace nového člena Jana Klimíčka, který má mít nově na starost péči o partnery. Honza se do České republiky vrátil z Norska a je připraven své zahraniční zkušenosti využít na svou novou výzvu. Jeho aklimatizace zatím probíhá úspěšně, jeho první akce s názvem Black Angels Partnership meet už proběhla a další nás nyní čekají.

Přišel jsi k nám se zkušenostmi ze severu, co jsi tam všechno dělal?

Do Skandinávie jsem se dostal nejprve přes program Erasmus na univerzitě, studoval jsem tam ekonomii a management. Jako jediný ze studentů jsem začal také pracovat a díky tomu jsem se po dodělání studií vrátil do Švédska a začal budovat svou kariéru tam. Působil jsem jako manažer týmů 10-120 zaměstnanců v gastronomii, event centrech a také klubech, kde jsem nasbíral zkušenosti s vedením různých týmů lidí a také první kontakty s prostředím sponzoringu v týmu Färjestad v nejvyšší švédské hokejové lize SHL. Dva a půl roku jsem ve Švédsku také působil jako oficiální distributor české módní značky BeWooden, se kterou jsem slavil úspěchy na mnoha veletrzích a byl vybrán jako jeden z pěti top designových projektů na největší Skandinávský designový veletrh Formex.

S touto etapou svého života jsem skončil kvůli nabídce stát se spolumajitelem velké restaurace u moře v Norsku pořádající nespočetné množství privátních a firemních akcí, koncertů a další zábavy. Při této práci jsem se také dále seznamoval se sponzorským prostředím ve sportu. Působili jsme jako sponzoři v nejvyšší norské hokejové lize Fjordkraft-ligaen, kde jsme sponzorovali v té době za sebou dvojnásobné mistry norské ligy Frisk Asker. V tomto networku jsem se stal velmi aktivním členem a postupně se dostal také ke spolupořádání jejich akcí z gastro strany.

Proč vůbec zrovna život v Norsku? Co tě k tomu vedlo?

Nejvíc mě popravdě k Norsku táhl nejdříve business, ale samozřejmě mám ve svém životě rád každý nový impuls, a proto je pro mě každá nová země a každá nová zkušenost přínosem. Jsem rozený cestovatel, každá výzva pro mě tedy je zajímavá, a proto jsem se rozhodl na tuto možnost říct ano. Samozřejmě musím dodat, že švédská příroda je nádherná, ale o Norsku jsem taky vždy slyšel pouze superlativy, takže ani z této stránky nebyla o čem řeč. Norsko všem vřele doporučuji!

Máš zkušenosti s hokejem a gastrem, ale jak moc jsi měl povědomí o florbalu, než jsi k nám přišel?

Ano, hokej jsem tady v Čechách hrál patnáct let na nejvyšší úrovni, mám tedy zkušenosti jak s pozitivními, tak negativními faktory hokejového světa. Jsem ale odjakživa sporťák, takže sport mě vždy táhl a vždy bude. Proto jsem velmi rád, že nabídka zapojit se do strategie vývoje Black Angels přišla. A jaké povědomí jsem měl o florbale? Protože mě sporty všeobecně hodně zajímají, vyrůstal jsem s pár florbalisty, nějaké povědomí jsem měl o kvalitách českého florbalu jako celku, postavení našich hráčů ve světové konkurenci, ale jsem rád, že nyní mám možnost nahlédnout také více do pozadí a všeobecném stavu florbalu také z organizační, strategické a finanční stránky.

Přesuňme se k tomu, proč tě tu máme. Co je tvoje náplň práce u BA?

Jak jsem již zmiňoval, ve Skandinávii jsem se naučil rozumět hodnotě správné práce s partnery a vůbec chápat vývoj klubu skrze spolupráce a finanční toky, ale také důležitost správné práce s mládeží a naprosto jiný styl municipální a státní podpory sportu.

Mojí prací v BA měla být na začátku pouze péče o partnery, vytváření pro ně přidanou hodnotu, zprostředkovávání business fóra, kterého se můžou účastnit, nové akvizice a také tvoření strategií v tomto poli. Jsem ale rád, že mohu využít i další výše zmíněné parametry mé osoby a že můžu být nápomocný také v dalších segmentech činnosti klubu, jako je např. celoklubové směřování, vize, a (speciálně po fantastické panelové diskuzi se starostou Letňan a místostarostou Kbel) také začít, lidově řečeno, nakousávat začátek práce dohromady s municipalitami a charitativními projekty na budoucích podpůrných programech pro sport a, jestli se zadaří, také pro sociálně slabší rodiny, kterým bych rád pomohl k dostupnosti sportu pro jejich děti.

Už jsi tady zorganizoval Partnership meet, což byla vlastně první akce, se kterou jsi měl něco do činění. Tak jaké další akce jsou v plánu?

Zaprvé musím říci, že jsem velmi rád, že naše první partnerská akce měla mezi partnery takový úspěch. Těším se na další podobné akce! Jak jsem již zmiňoval předtím, práce s dostáváním dostatečných financí do sportu je ohromně těžká. Musí se tedy tvořit koncept, který neukazuje pouze nataženou ruku klubů, ale vrací partnerům i něco nazpátek za jejich dary a to tím, že jim tvoří další možnosti pro rozvoj jejich businessu.

Další akce budou tedy zaměřeny jak na edukativní stránku rozvoje firem skrze naučné prezentace a workshopy, ale také na ryzí business, tedy seznamování našich partnerů mezi sebou, tvoření místa na prodej, vyjednávání a vytváření aktivní sponzorské komunity, která pomáhá sportu, vývoji dětí, ale také tvoří další business možnosti pro všechny, kteří se stanou členy této fantastické BA Family.

Jaký je vůbec rozdíl v práci s partnery tady a v zahraničí?

Rozdíl je upřímně ohromný. My Češi jsme fantastičtí v mnoha ohledech. Jsme pracovití, máme skvělý selský rozum a umíme řešit každý problém, alespoň v porovnání s cizinci dle mých zkušeností. Co se týče práce s partnery, tam ještě značně zaostáváme. Sám už teď vidím, že firmy tady na to nejsou zvyklé a možná jim ještě chvíli bude trvat dostat se do úplně komfortní zóny. Jsem si ale jistý, že nejlepší cesta k úspěchu je kontinuita a pochopení toho, že společně toho vždy dosáhneme více než sami. To je pro mě ten největší rozdíl.

Ty jsi i bývalý sportovec, neláká tě tak si zkusit zahrát v nižší lize i florbal?

Krásná otázka, nyní bohužel pracuji s celo-nožní ortézou po rozsáhlém úrazu, tak snad až mi to zdraví dovolí... Jelikož mě každý sport baví a v mém mládí, když jsem chodil do hokejové třídy ve škole, jsme vždy florbalisty rozsekali, možná bych to zkusit mohl! (Smích) Sport by měl být aspoň částečnou náplní života každého, obzvlášť v současné době s problémy mládeže s fyzickým stavem. Až budu moci, rád se tedy možná připojím. Třeba ukážu mladistvým, že se s amatérským sportem dá začít v jakémkoliv věku!