Když se řekne Prague Games, znamená to jednoznačně největší a nejlepší mládežnický turnaj na světě. Účast patnácti zemí a mnoha výběrů ze zemí florbalu nejzasvěcenějších, včetně špičky z České republiky je zárukou té nejlepší konkurence a placka z tohoto turnaje visí hodně vysoko. Jedeme tento turnaj pod značkou BA Sokoli, neboť tým je složený z našich Blacků a Pardubických Sokolů jako na Superligové úrovni. Jenže já už jsem mládežník dávno odrostlý, a protože nejen florbalem živ je člověk, a to bohužel, bude úvod turnaje beze mě. A tak si první den jen tak prosvištíme jako slovíčka v Alles Gute, což se nám bude v následujících zápasech určitě hodit.
Prázdniny už ťukají na dveře a poslední zvonění jen z dálky doléhá sem. Kam? No přeci do Brna, právě totiž začíná Brno Open Game. A je tu šance, aby si tenhle tým připsal další medailový úspěch v řadě, po zlatu ze švédského Falunu a stříbru z PFC Spring. Naopak pro nás rodiče je to šance na zopakování, nebo chcete-li obhajobu každoročního BTB a na to všechno se strašně těším. Letošní Brno bude mít eném malinko jiné nádeh, páč sme cestou na halu potkali borca, jméno jsem zapomněl, ale nevadí, říkejme mu třeba Stojácké Poupě, páč tam se k nám přilepil.
Konec ligové sezóny se blíží. Své poslední turnaje odehrála celá kategorie mladších žáků. Dorostenci White bojovali na turnaji ve Slaném, přípravka se představila v domácí BB Aréně a na Jedenáctce. Jak se našim reprezentantům dařilo?
Víkendové soustředění věru pro každého není…. Totiž abychom to uvedli na pravou míru. Jednalo se o teambuildingové soustředění a bylo pro každého z BA Family ročníku 2009. Řeknete si, no, takových akcí se koná, ale já bych Vás přesto rád seznámil s tím, jak moc jsme si to užili.
Tak prvně výběr místa byl naprosto famózní. Kemp v Novém městě Pod Smrkem, v jehož těsné blízkosti je krásné fotbalové hřiště místního FC, a který je ideálním nástupním místem na zdejší traily. Pravda, vzhledem k situaci, která si vyžádala ubytovat potřebnější, museli jsme vzít zavděk ubytováním, jak to říci, no v pravdě spartánském. Asi nejlépe to vystihuje hláška „ Tvl, to je jak na vojně…“ Přestože dotyčný ani neví, co je to ta vojna, a já na vlastní kůži vlastně taky ne, bylo to myslím docela trefné. Není důležité jak, ale co, kde a s kým a tak očekávání byla beze zbytku naplněna, no posuďte sami.
V pátek po příjezdu a dobrém lehkém obědě v místní restauraci, oceněné jednou Zdeňkovou hvězdou, jsme si udělali takovou malou exkurzi a osvětu světem bikera. To znamená, základy bezpečnosti a techniky jízdy a samozřejmě péče o svého jednostopého miláčka, seminář vedl zkušený biker Mára, který má na kole ročně naježděno co nenajezdí mnozí v autě. Proškoleni jsme vyrazili na traily. Super vyjížďka, kterou bych vzhledem k počasí, od kterého jsme vyzkoušeli celou nabídku jeho vrtochů, zakončenou bubnováním krup o přilby, nazval Cross Country Tisíce jezer. Na jejím závěru jsme si mohli vyzkoušet aplikování teorie v praxi při defektu jednoho z nás, a protože to byla super vyjížďka, zářili všichni při dojezdu do kempu, jak je patrno z fotky, ve stylu Dycky Black, štěstím. Po studené koupeli našich strojů a teplé našich těl, mohli jsme se věnovat týmové družbě, což je silná stránka týmu. Tu přijeli podpořit naše florbalová hvězda A-Týmu Black Angels Kuba Boček a dorostenec Mára z Tatranu. A tak nejen na téma florbalu a kol probíhala beseda dlouho do noci ….
Sobota byla nabitá k prasknutí. Ráno po snídani byla pro nás připravená v místní škole hala a mohl tak proběhnout oblíbený match Rodiče vs BA2009. A bylo se na co koukat, kluci hráli velice dobře a bojovně, ale nakonec přestože v průběhu zápasu vedli už 7:4, zvítězila zkušenost podpořená zkušeným mládím. Kdo ví, jestli to nebylo naposledy…. No a pak lehký obídek a šup do bazénu, nebo na kola, pod vedením Kuby a malého Máry. Ten kdo dal přednost bazénu, mohl vyrazit ještě poté v druhé vlně s velkým Márou. Ti ostatní vyrazili
na fotbálek. Následovalo velkoformátové sledování semifinále Česko – Kanada, které ovšem moc radosti nepřineslo, a tak se dělilo o pozornost s místním fotbalovým utkáním o postup mezi někam, někam výš mezi domácím Novým městem a Frýdlantem. Nebudu nic skrývat, bylo to živé představení Okresního přeboru, figury ožívaly a vzduchem létaly hlášky jako od Pepíka Hnátka. A komu to bylo málo, ten sledoval večerní finále Ligy mistrů mezi Liverpoolem a Realem Madrid. Tady panovala spokojenost s výsledkem tak 50 na 50. A tak se nám i v sobotu dost protáhl následný rozbor, no není divu tolik sportovních klání za jeden den….
Neděle ráno, připomínala Cimrmanovský vichr z hor. Tedy rychle zabalit a hurá na traily. Černé trasy, na které jsme se vydali, nám přinesly všem skvělé potěšení, korunované dojezdem do kempu bez technického problému a ve zdraví. Únava z celého víkendu byla, ale radost měla jasně na vrch.
Někdo by mohl mít pocit, že v úvodu zazněla nějaká výtka, ale to bych rád důrazně dementoval. Za mě to byl super víkend, a myslím, že mohu mluvit i za všechny ostatní, že to byl víkend pětihvězdičkový! A tak mi nezbývá než poděkovat velkému Marovi za skvělý nápad, výběr místa a organizaci, Kubovi a malému Márovi, že se k nám přidali, bylo fajn je poznat takhle blíž a samozřejmě dík patří celé té naší partičce z BA 2009, bylo to parádní a už se těším na nějaký takový další povedený víkend, nejen s florbalem, ale i s ním! No a pro Vás ostatní to třeba bude typ na nějakou Vaší teambuildingovou akci.
P.S.
Speciální poděkování patří mistru cateringu Jiříkovi a výčepnímu klanu Lišáků!