BA Dorost vs. T.K.S. TJ Trutnov 10:2 (3:0 2:1 5:1)

Neuběhl ani týden a máme tu opět Turnov. A jak jsme v Písku skončili, tak jsme v Praze začali. Na první branku se nečekalo ani minutu, ale pak jsme nějak ustoupili od v úvodu předváděné hry a hned to bylo znát. Následovala taková nijaká pasáž, ze které jsme, chvála bohu, povstali jako Fénix z popela a třetinu zakončili tříbrankovým vedením.

K vidění byl celkem kuriózní začátek prostřední části. Hned na úvod jsme dostali dvouminutový trest za pozdní nástup. O pauze jsme se šli nadýchat čerstvého vzduchu, kterého bylo v prostoru hrací plochy jako šafránu, ale rozhodčí měl pocit, že to bylo příliš dlouhé až nedovolené dýchání, a tak nás odměnil. No nic, soupeř přesilovku dokázal využít a nám se herně přestalo dařit. Trápila nás přihrávka a hlavně, tak nějak tradičně, koncovka. Tahle část nebyla z naší strany dobrá, byla i gólově dietní. Přesto všechno jsme ji o gól vyhráli.

Ještě horší vstup jsme měli do závěrečné třetiny, a to jsme nešli ani na trestnou. Vzadu nám rozehra vázla a z ní pramenily fatální chyby. Po jedné takové soustavě chyb, kterých bylo jako vodních děl na Vltavě, se soupeř zbytečně přiblížil. Stejně jako v Písku jsme se střelecky trochu odvázali až v závěru, ale přes jednoznačné skóre jsme herně rozhodně neoslnili.

BA Dorost vs. FBC Liberec 9:3 (3:2 2:0 4:1)

Soupeř také ze severu, ale jiné kvality. Byli jsme od začátku lepším týmem, přesto trvalo prvních skoro sedm minut, než jsme to napsali i na výsledkovou tabuli. Přidali jsme ještě dva zápisy, ale fatální chyby v obraně pustili několikrát Liberec do obrovské šance, které Táda v bráně zlikvidoval. Bohužel jsme na to hřešili tak moc, až se ucho džbánu utrhlo a soupeř se přeci jen prosadil. Chyby jsme vyráběli dál jak přes kopírák, zůstali jsme bez pohybu, a tak soupeř ucítil šanci a do konce třetiny snížil na rozdíl jediné branky.

Druhou část jsme začali hůř, než tu první ukončili. Prohraná buly a jen tyčka nás uchránila od srovnání. Chycený balónek Tada okamžitě poslal dlouhým výhozem dopředu, jenže Nohy na gólmana soupeře nevyzrál. Hra se vyrovnala a co hůř k vyrovnání stavu byl Liberec čím dál blíž poté, co nastřelil další tyčku. Následně nás zachránila Kryšova hůl, která stála jako poslední instance v cestě míčku do prázdné branky. Na ještě větší komplikaci to vypadalo přesně v půlce zápasu. Měli jsme jít ven, ale soupeř velice sportovně apeloval k rozhodčím a vyloučení bylo odvoláno. Trochu klidu nám dal gól Beryho necelých pět minut před druhou sirénou a Mikyho v jejím závěru. To nás přeci jen uklidnilo a začali jsme mít herně navrch.

Bylo jasno, že závěrečná část rozhodne a nebude to nic jednoduchého. Poměrně přísné vyloučení Liberce nám dalo dobrou možnost navýšit vedení. Jenže to bychom nesměli střídat, když má soupeř standardku dva metry před velkým brankovištěm. Takže skóre posunul Liberec. My se z přesilovky neprosadili a krátce po jejím skončení se role vyměnily. Naštěstí s ní soupeř naložil stejně mizerně jako my a stav se neměnil. Jenže nepochopitelně jsme šli rozehrát standardku na půlku soupeře a nepodíváme se, kolik je nás na hřišti? Takže jsme to měli opět naprosto zbytečně za dvě. Početní výhoda Liberce, ale trvala jen krátce a počty hráčů na hřišti se vyrovnaly. Zbývalo pět minut a tou dobou už na hrací ploše začaly plát emoce. To vyvrcholilo dalším vyloučení na straně Liberce a proměněnou přesilovkou čtyři na tři. Poslední zásah jsme přidali v pokračující přesilovce pět na čtyři. Liberec ještě zkusil nabrat sílu na závěrečný tlak v oddechovém čase a zkusil hru v šesti, ale kromě nastřelení tyčky prázdné branky a posléze jejího trefení se už nic dalšího nestalo.

Bereme tedy dnes šest bodů a budeme vyhlížet, jak dopadnou poslední zápasy základní části. Ukázali jsme, že umíme hrát, ale taky to, že se musíme vyvarovat školáckých chyb, které jsou jako bychom se střelili do vlastní nohy. Takové chyby v

play off rozhodují. Tak budeme držet palce, že se jich vyvarujeme a cesta bude ještě dlouhá.

DYCKY BLACK!

Romič