Pátek

BA vs. Florbal Mladá Boleslav Black 2:2

V souboji prvních lajn jsme úplně neuspěli a Bolka byla nebezpečnější, ale rychle jsme se s novou Mladou Skutčí, totiž Boleslaví srovnali, abychom už ve čtvrté minutě otevřeli skóre a tlačili se za dalším gólem. Museli jsme si, ale dávat pozor na brejky, ze kterých Bolka nebezpečně hrozila. Skóre se srovnalo po našem špatném postavení při standardce, rychlý kros a soupeř zakončoval v podstatě do prázdné. Měli jsme herně mírně navrch a na konci první půlky jsme si zahráli přesilovku. Přestože nebyla marná, gól nepřinesla a na přestávku jsme se tedy rozešli smírně. Druhá půlka začala od úvodu ve vysokém tempu a nás opět několikrát fantasticky podržel gólman “pan” Lorenc. Skoro by se chtělo zeptat “pane Lorenc, udržíme to?” Jeho výkon působil klidně a jistě, takže bych si troufnul doplnit odpověď “Teď už jo” Přestože jsme měli víc ze hry, úplně nám někam odešla finální přihrávka, a tak chybělo zakončení nebo spíš přesné zakončení. Když se nám konečně povedlo pěkné shození na střed, měli jsme na své straně opět těsné vedení. Do konce v tu chvíli zbývalo necelých sedm minut, ale přestože jsme hráli aktivně, soupeř v závěru při hře bez brankáře srovnal. V poslední minutě jsme měli ještě obrovský tlak. Ani ten bohužel v branku nevyústil, a tak z toho byla na úvod asi zasloužená remíza.

BA vs. Sparta Praha Blue 7:2

Při druhém zápase jsem byl povolán na lavičku kvůli možné kolizi konce zápasu s odjezdem Robina k zápasu do Brna. Z chutí do toho a půl je hotovo, říkávala babička a musela by mít radost. Ani ne za pět minut to vypadalo, že je hotovo, ale pravda to samozřejmě nebyla ani z půlky, nicméně vedení o tři branky a předváděná hra byla, jak se dnes moderně říká, v topu. Navíc Sparta neměla ve hře vůbec nic a vedle nás připomínala stav, když spadne internet. V závěru první půlky jsme vypadli poprvé z role my a přišlo naše zbytečné vyloučení za špatné střídání. Bez pár vteřin se celé oslabení přesunulo do druhé půlky a bylo až neuvěřitelné, že ani v něm jsme soupeři nic nedovolili. Až po jejím skončení se Sparta začala trochu zvedat a pomohla ji v tom, pro nás smolná branka, kdy po sérii odskoku, vypadnul míček z klubka hráčů před brankou a po pohotovém plácnutí skončil v síti za Lukym. Ale šlapali jsme dál a znovu si vzali zpět tříbrankový polštář. O minutu později, v polovině druhé části, když už Sparta hrála v šesti, snížila ještě jednou, ale naše odpověď byla opět hned na stole. Sparta pokračovala dál ve hře v šesti a to jsme trestali lobem do opuštěné branky. Konečnou podobu parádnímu výkonu a jednoznačnému vítězství, jsme dali téměř zároveň s poslední sirénou, kdy jsme provedli demontáž Sparty po ukořistěném balonku a skvěle vyřešeném přečíslení tři na nikoho. Předvedli jsme skutečně skvělý výkon, na všech postech a ve všech herních činnostech, kromě toho jednoho nesmyslného střídání. Ale k honbě za dokonalostí máme před sebou další zápasy, kde věřím, že tenhle koncert ještě zopakujeme.

BA vs. FbŠ Bohemians Praha 3:2

Na souboj s Klokanem už dorazil Adam, a tak jeme se odebral zpět na tribunu, kde mám své místo u klávesnice. Úvod zápasu byl oproti Spartě o poznání pomalejší. Což bylo způsobeno z části únavou a z části nastavením soupeře. Měli jsme lepší kombinaci a víc kontrolovali hru, ale první opravdu vážná šance přišla až v páté minutě, kdy jsme orazítkovali břevno. O minutu později už se zeleno bílá síť vlnila po výborně sehraném přečíslení dva na gólmana. V desáté minutě si soupeř vysloužil za řeči trenéra dvouminutový trest, ale ten se potrestat nepodařilo. Bohužel jsme inkasovali minutu a

půl před koncem poločasu vyrovnávací branku, po zbytečné ztrátě na středu hřiště. Půlka tak skončila remízou. Klokan se cukal víc než Sparta, protože jsme neměli tu dominanci, se kterou jsme na ni vytáhli. Působili jsme unaveně, nemělo to tu jiskru a střelba nám výrazně zanášela někam na ragbyové háčko. Byl to boj, ale bez brankové odměny pro jednu či druhou stranu. Až v závěru se začaly dít věci. Během minuty jsme dvakrát zakombinovali, a bylo to z říše snů. Nějak ve stylu hele koukej, ne teď koukej a klokan koukal na balónek v brance. Jenže pak šla Bohemka do šesti, a když snížila, koukali jsme zase pro změnu my. Zůstala v šesti, což jí svědčilo a my se museli do konce zápasu o vítězství rvát a i strachovat, ale zvládli jsme to, ne po tak excelentním výkonu jako v předchozím zápase, ale zvládli jsme to a to se počítá.

To bylo z pátečního klání všechno, už zbývalo jen políbit ženu, ideálně tu svou, pod rozkvetlou třešní a těšit se na sobotu.

Sobota

Jaká bude dnes porce florbalu, je jedna velká hádanka. Čeká nás poslední zápas ve skupině a pak se bude vidět, jak dopadne nabitá skupina….

BA vs. Snipers Třebíč 5:1

Čekal nás poslední tým tabulky, ale dle výsledků je jasné, že nikdy nedal svou kůži lacino, takže sobotní odpoledne nebude žádná procházka růžovým sadem. Jasně to soupeř demonstroval hned v prvním střídání, kdy jsme nastoupili jako ke zmíněné procházce a zůstali stát před brankou jako ve frontě na maso. Vše naštěstí vyřešil jediný hráč plně připravený do hry. Tím byl samozřejmě Luky, ale musel čarovat, abychom neprohrávali. Tahle situace nám naštěstí otevřela oči a ve třetí minutě už jsme po několika šancích udeřili my a šli do vedení. Soupeř si ještě připravil pro Lukyho dvě horké chvilky. Nejdříve musel hasit brejk soupeře a pak situaci dva na jedna, ale to bylo tak nějak ze soupeřovy strany vše. Svírali jsme ho na jeho polovině hřiště a jediné, co tomu všemu chybělo, byla další branka. Občas nám soupeř utekl do nějakého náznaku brejku, ale jinak nic. Drobná komplikace byla přesilovka soupeře, ale Luky si dnes sebou do tašky přibalil velkou formu, a ta nebyla na bábovku. Držel tak stále čisté konto a navíc jako bonus dobře postavil tyče, proto to břevno ani nezazvonilo. Otevřel se tedy zase prostor pro navýšení brankového účtu na naší straně. Do toho se zapsal ze zadních řad Jiřík a půlka skončila vedením o dvě branky. Jisté trápení v samotné koncovce pokračovalo, ale dominantní hra nedávala soupeři žádnou šanci. Navíc začaly přibývat i další branky v síti Sniperů, což dalo podobu výsledku s kulí na začátku. Bohužel jsme se v poslední minutě nevyvarovali chyby, která nabídla zbytečně soupeři čestný úspěch. Kromě té ztracené nuly a málo produktivní koncovky to byl herně opět excelentní výkon.

Můžeme se teď těšit z prvního místa ve skupině smrti a z postupu přímo do semifinále. Dnes už máme tedy volno a jistou placku, ale nám nestačí nějaká placka, takže zítra zabojujeme o metu nejvyšší…

Neděle

Semifinále

BA vs. Florbal Chodov 3:2

Zápas hodný semifinálové bitvy, to byl hned od samého začátku. Úvodní střídání vyšlo lépe Chodovu, ale pak jsme se dostali do laufu a začali být lepší. Než jsme to vyjádřili na světelné tabuli, čekalo se sedm minut a na další branku už jen tři. Nicméně mnoho šancí zůstalo do sirény nevyužitých, a tak nebylo nic rozhodnuté. Druhá část začala výborně, hned v první minutě jsme vyslali nechytatelnou střelu do vinglu a vedli jsme už o tři branky. Krátce na to sice přišlo naše oslabení, ale to jsme sehráli tradičně velmi koncentrovaně. A po něm zase celou dobu diktovali hru. Čtyři min před koncem šel Chodov do šesti a dvěma zásahy snížil na rozdíl jediné branky. Konec byl hodně nervózní a přiostřilo se, čemuž šel naproti severský metr švédských sudí. Minuta a půl do konce byla těžká, ale zvládli jsme ji a to i přes naše vyloučení v posledních vteřinách. Bylo to drama, jak se na semifinále sluší a patří. Myslím, že jsme si to vítězství za předvedenou hru zasloužili. Byli jsme celý zápas lepší a teprve v šesti nás Chodov dokázal přehrát.

Takže po dvou letech si zde na tomto turnaji zahrajeme opět finále.

Finále

BA vs. Kanonýři Kladno 2:3

Finále mělo tradičně velkolepou předehru. Nástup přes světelnou bránu a samozřejmě jsme vyslechli i naši krásnou státní hymnu, tentokrát v živé verzi. Z ceremoniálního hlediska bylo všemu učiněno za dost a šlo se na věc. Hráli jsme svoji hru a byli jsme o chlup lepší, ale neproměnili jsme dvě výborné brejkové situace. Skóre tak zůstávalo na nule a výsledek otevřený. Bylo to dlouhé čekání na úvodní branku, celých dvanáct minut, ale pak jsme otevřeli skóre. Bohužel soupeř odpověděl ještě před sirénou a taky nám nabídl přesilovou hru. Tu jsme si z větší části vzali sebou do druhé poloviny, stejně jako remízový stav. Ale neměli jsme po pauze potřebný klid a početní výhodu nevyužili. Ve čtvrté minutě jsme trochu zaváhali, propadli na středu a soupeř poslal míček přesně k zadní tyči. Šance na vyrovnání přišla v osmé minutě, kdy Kladno špatně střídalo, a my hráli další přesilovku. A v jejím závěru se povedlo. Vyrovnání zařídil projektil přímo do šibenice. Jenže soupeř velmi záhy opět udeřil a odskočil ve skóre. Bohužel na tento gól se nám už nepovedlo odpovědět ani v šesti hráčích a zlatá brána se nám uzavřela. Nezopakovali jsme tedy zlato z před dvou roků. Je škoda, že vyhrát může jen jeden, ale tak to je. Na druhou stranu, co by za to krásné druhé místo jiní dali, že….

Pěkný, a myslím povedený turnaj nám teď zhodnotí Robin. Ahoj, jak si viděl vstup do letního období a první neligový turnaj. “Na turnaj jsme se s klukama těšili. Věděli jsme, že po promrhaných ligách máme šanci hrát čtyři kvalitní zápasy ve skupině a potom těžké play-off. Skupina dopadla nad očekávání. Projít čtyři těžký zápasy bez prohry a ještě s hrou, kterou jsme se prezentovali, bych skupinové zápasy hodnotil velmi dobře. Hráli jsme aktivní florbal a soupeřům to dělalo problém. Proti Chodovu v semifinále jsme byli za mě 25 minut lepším týmem, měli jsme hodně šancí a zaslouženě jsme vedli 3:0, potom ale lehká nervozita a soupeř dokázal využít toho, že bránění proti 6 hráčům nám nejde a nejsme v tom sebevědomí. Naštěstí jsme těžký chvíle ustáli a dokázali postoupit do finále. Finálový zápas byl vyrovnaný, řekl bych, že jsme byli chvilkami i lepší než Kladno. Bohužel jsme nedali to, co jsme měli, a chvilkové zaváhání nás stálo zlato. Je to pro nás motivace do dalších tréninků a zápasů, nebo turnajů, kde budeme chtít být zase co nejlepší. Díky všem rodičům za podporu během turnaje.

Ano, je to tak, sehráli jsme těžký turnaj, šest dramatických zápasů jako v nějaké akční minisérii, jejíž díly by se mohly jmenovat:

Cizí Mladá je silná

Bitva u Leukter na Barrandově

Skipy nekouše

Slepý odstřelovač

Nezastavujeme

Vidět Kladno a zemřít

No nic, přestože jsme celý turnaj odehráli víc než dobře a zvlášť bych vyzdvihl zápas se Spartou, který byl jeden z vůbec nejlepších zápasů, které jsme kdy odehráli, trápila nás koncovka, proměnit polovinu z toho co jsme neproměnili tak bychom…, ale to je zase to kdyby…. Na první pokus jsme tedy skončili v uvozovkách “jen stříbrní”, ale za chvíli bude Brno a třeba to ještě posuneme.

Tak se těšte, já tam zase budu a řádky budou taky, čestný Blekovský!

DYCKY BLACK!

Romič