Haló, haló, tady Kbely! Hlásím stav nejvyšší florbalové pohotovosti. Rozsvícená světla ovšem nepatří navigačnímu přivaděči k místnímu vojenskému letišti, ale o kousek vedle sportovní hale. Čeká nás dnes v ní dlouhý den s pořádáním třetího ligového kola a dvěma domácími zápasy. V nich budeme mít příležitost ukázat, že tady se body nebudou rozdávat ani za pěkný úsměv, ani za dlouhou cestu a ujeté kilometry
Jedu na sever… a pozor, né nejedu na jih. Ptáte se, kam se jede? No, za jubilejní Libereckou 100. Ne, nejedná se o žádný dálkový běh, ani se nemusíte bát, že jsem si spletl portál a je pro vás připraveno sto odstínů šedi. Nebudu to natahovat, prostě stalo se, že máte na krku, tedy spíš před očima, stý článek z mého pera, či klávesnice. A já doufám, že k tomu naši borci dodají patřičný výkon, aby se to dalo číst, aspoň kvůli tomu výsledku…
Bleci čus, konečně je to tady, začíná nová sezóna! Prázdniny jsou nenávratně v pr..yč, a tak krom školy roztáčí svůj kolotoč i florbal. Přestože každý navštívil přes prázdniny nespočet míst, budeme ve výletním duchu pokračovat a dnes nás čeká další výlet. Bude to taky do jisté míry exotika, řekněme taková severská mazurka v Chomutově. A kdo že bude hrát? No tenhle tým nám dorostl do dorostu, takže premiéra ve vyšší kategorii. Nový formát, jen dva, ale dlouhé zápasy 3x15 minut, prostě už téměř dospělý florbal. Už před halou jsem dostal záludnou otázku. Jak si stojí kurzy na dnešní zápasy? Tak, to je otázka za deset bludišťáků. Je začátek sezóny a tak se bude teprve vidět. Za mě každopádně tenhle tým důvěru a očekávání má a za ostatní fanoušky myslím, můžu dát do placu jasné moto “My jim doma mnohdy nerozumíme, ale ve hře jim věříme” Takže gong a jdeme na to. Tímto považujte tuto sezónu za zahájenou….
Když se řekne Prague Games, znamená to jednoznačně největší a nejlepší mládežnický turnaj na světě. Účast patnácti zemí a mnoha výběrů ze zemí florbalu nejzasvěcenějších, včetně špičky z České republiky je zárukou té nejlepší konkurence a placka z tohoto turnaje visí hodně vysoko. Jedeme tento turnaj pod značkou BA Sokoli, neboť tým je složený z našich Blacků a Pardubických Sokolů jako na Superligové úrovni. Jenže já už jsem mládežník dávno odrostlý, a protože nejen florbalem živ je člověk, a to bohužel, bude úvod turnaje beze mě. A tak si první den jen tak prosvištíme jako slovíčka v Alles Gute, což se nám bude v následujících zápasech určitě hodit.
Po týdnu další neligový turnaj přípravek doznal velkých komplikací v našich řadách. Kvůli postupující viróze a dalším nešťastným zraněním jsme poskládali pouze 5 kluků do pole, kterým kryl záda Kubík. Turnaj se hrál pro letní turnaje netypickým herním formátem, kdy jeden zápas byl rozložen na 2x10 čistého času, což našemu malému počtu rozhodně do karet nehrálo Níže se dozvíte, jak se kluci a Róza s touto situací poprali.
x Vosy 4:3
První utkání jsme začali smolně s hlavami ještě v postýlce a rychle jsme prohrávali 3:1. Ve druhé polovině utkání jsme se probrali a soupeře prakticky do ničeho nepouštěli. Podařilo se nám vyrovnat a 15 sekund před koncem Alex vstřelil vítězný gól, na která již soupeř nestihl zareagovat.
x Gorily Plzeň 7:1
Utkání proti plzeňským gorilám jsme začali přesně obráceně. Hned v úvodních minutách jsme si díky mnoha chybám v rozehrávce soupeře vypracovali pohodlný polštář. V tomto utkkání se zejména skvěle chytla Róza a i další utkání zahrála ve velké fromě. Štěstí stálo při nás i nadále a skóre postupně rostlo. Jen v závěru utkání proskočila jedna nezbedná kulička jinak skvěle chytajícímu Kubíkovi do branky a připravila ho tma o čisté konto.
x Mocní tuleni Podbořany 10:3
Další utkání bylo z kategorie jednodušších a po rychle získaném vedení jsme se soustředili na náš výkon, aby nám nebral příliš mnoho sil a snažili jsme se držet míček na florbalkách a kombinovat.
x Tatran RED 6:2
Před posledním zápasem ve skupině jsme díky ostatním zápasů měli již jisté první místo a tak bylo hlavním cílem se zbytečně nevyčerpat před play-off. Díky dobrému vstupu do utkání a několika rychlým brankám jsme po celou dobu zápas kontrolovali a mohli jsme si dovolit hrát v pomalejším tempu, který nám nebral tolik sil.
x Liberec 4:3sn
Přišlo utkání s velkým U. Semifinálový souboj s druhým týmem vedlejší skupiny, Libercem. Z našeho nejlepší a nejhezčí finále. Z toho, co jsme viděli, by mu slušela nálepka finále. Oba týmy se snažily hrát technický florbal a bylo orpavdu na co koukat, neboť jak se říká "každý chvilku tahal pilku". Po dlouhém vedení Liberce jsme se na začátku druhé půle dostali během jednoho střídání po vyrovnání rovnou do vedení. Soupeři se povedlo srovnat a tak zápas skončil za remízového stavu 3:3.
Nutno podotknout, že pokud Kubík byl v celém turnaji jak ryba ve vodě, tak v tomto byl jak ryba v oceánu a deptal jednoho střelce soupeře za druhým. Teď to ještě přenést do dovednostní soutěže, které se říká trestná střílení.
Na první nájezd vyrazil Šíma Janata a nekompromisně nedal brankáři šanci. Kubík soupeře vychytal a tak šel Tobík na na nájezd, který nám mohl dát velkou šanci na postup. Opět jako Šíma nedal brankáři sebemenší příležitost zastavit míček před brankovou čárou a zařídil nám dvoubrankové vedení. Když Kubík chytil další nájezd, mohly odstartovat oslavy postupu v nejkratší možné době v této sérii.
x Vosy 3:8
Do posledního finálového utkání jsme šli namotivovaní s vidinou zlata před očima. Soupeř udělal jednu taktickou změnu, kdy velkého klučinu z prvního zápasu oblékl do brankářského a tím nám přidělal mnoho vrásek na čele. Utkání bylo dlouho dobu vyrovnané, táhlo se s rozdílem jedné, maximálně dvou branek. Zhruba v půlce druhé půle soupeř odskočil díky našim chybám v obraně do tříbrankového a následně čtyřbrankového vedení a v kombinaci s nedostatkem našich sil to bylo již smrtící vosí žihadlo.
V závěru utkání jsme se i tak pokusili ještě zvrátit tento stav hrou bez brankáře. Ta nám bohužel nevyšla a inkasovali jsme i poosmé a brali jsme stříbro. Stříbro s příchutí zlata.
Mám li být upřímný, tak vzhledem k torzu týmu, které nám zbylo, jsem před turnajem nevěřil v účast ve finále. Ovšem ukázalo se, že i v takto zdevastovaném složení dokážeme uhrát skvělé výsledky, když všichni nechají na hřišti něco víc, než soupeř. Skvělé druhé místo a ještě větší poučení do dalších tréninků, zápasů a života!
Autor článku: Jirka Kolínský
