BA SOKOLI předvedly v zápase proti Kanonýrům Kladno výjimečný comeback, který fanoušky rozhodně nenechal chladnými. Diváci v hale mohli sledovat dramatický duel plný zvratů, který skončil vítězstvím domácích až po samostatných nájezdech.
Vítejte u dnešního sloupku, který Vám přiblíží další zápas týmu Black Angels Rodiče. Po dvou sehraných přátelských zápasech proti týmu Tatran Fathers, které jsme zvládli a drželi si tak status neporazitelnosti, jsme přivítali stejného soupeře opět na domácí půdě v Čako.
Vítejte u dnešního sloupku, který Vám přiblíží další zápas týmu Black Angels Rodiče. Po dvou sehraných přátelských zápasech proti týmu Tatran Fathers, které jsme zvládli a drželi si tak status neporazitelnosti, jsme přivítali stejného soupeře opět na domácí půdě v Čako.
Nemohli jsme do zápasu nastoupit v plné sestavě, neboť pracovní povinnosti uvěznili dva v zahraničí, gólmana doma pro zranění v dolní části těla, o jehož původu zarytě mlčí i osobní lékař, a aby toho nebylo málo, moje křídlo zaujalo v den zápasu pozici ležícího střelce na operačním sále, neboť lékař konstatoval, že je pro ten florbal příliš zapálený a tak musel slepák ven, chca nechca. Přesto jsme měli k dispozici tři kompletní lajny. A k zápasu tedy mohli bez výčitek nastoupit.
Soupeř, na nás byl dobře připravený, bránil v pevném hlubokém bloku a vyrážel do rychlých a nebezpečných brejků. My jsme sice hráli dobře na balónku, ale měli jsme problém s finální přihrávkou a hlavně s koncovkou, tak trochu to připomínalo dobývání hradu v Karpatech postaveného na základech ze Střešovického betonu. První třetina skončila po jednom neuhlídaném brejku a přesně trefeném vinglu 0:1.
Do druhé třetiny jsme šli s jasným úkolem vyrovnat stav a to se celkem záhy povedlo. Martin našel krosovou přihrávkou Máru a ten se do poloodkryté klece nemýlil. Dokonce jsme i zvýšili na 2:1, ale s aspirací na cenu fair play, jsme přiznali vysokou hůl, takže skóre zůstalo nerozhodné. Do sirény se ovšem ještě jednou měnilo a opět to bylo na straně Tatranu.
Závěrečná část tedy byla jasně zarámována snahou o překlopení jazýčku vah na naší stranu. Srovnáno bylo brzy, po závaru před brankou a Tomově dorážce, ale Tatran si opět vzal vedení na svou stranu. Po pěkně sehrané kombinaci, vybídl Kačku ke skórování nádhernou přihrávkou Tom a ta se nenechala pobízet. Opět bylo srovnáno a navíc, jsme po krátkém čase, šli po brance Rádi poprvé v zápase do vedení. Zdálo se, že slunko, respektive zářivky, v Čakovické hale začaly svítit naplno. Do konce hrací doby zbývaly asi tři minuty a přišel zlomový bod zápasu. Po parádním přechodu od mantinelu na střed jsem dostal dokonalou přihrávku od Rádi a mohl se nesmazatelně podepsat pod výsledek. Namísto toho si musím posypat hlavu popelem. Neumístil jsem střelu dobře, vyprášil golmanovi v přesunu jen vestu a ani z následující dorážky jsem míček za jeho záda nedostal. Naopak z výhozu a následného protiútoku soupeř srovnal. Týme, sorry jako ...Tím jsme posadili soupeře do sedla, ve kterém v hektickém závěru docválal do vítězného konce, protože místo zklidnění, přišla o minutu později naše asi nejvýraznější chyba v zápase. Propadli jsme pozičně a soupeř protiútokem do nekompaktního rozestavění rozhodl o své výhře.
Hodnocení bude dnes celkem stručné. Hráli jsme dobře, ale produktivita nebyla dnes dostatečná a tenisovou terminologií, počet nevynucených chyb byl o jednu vyšší.
Přál jsem si, abych si mohl vypůjčit slavnou hlášku sportovní komentátorské ikony ...Vítej zlatý hattricku, jenže na to dnes bohužel nedojde. A tak nezbývá než poděkovat soupeři za korektní zápas, ostatně jak se stalo při vzájemném měření sil dobrým zvykem. Myslím, že tomu nic nechybělo, mělo to kvalitu, tempo i náboj až do samého závěru. A i podle ohlasů z tribuny florbal bavil a dalo se na něj dívat. Tak jedině ten výsledek nás může mrzet. Čekají nás tréninky a v nich musíme odstranit kuří oka, která dnes za prohrou stála. Snad nám budou hvězdy nakloněny a při plném zdraví budeme moct trénovat a nastoupit k dalším zápasům. Soupeři jsem poděkoval a nelze samozřejmě zapomenout na náš tým. Předně, ať se uzdraví naši zranění. Pro Martina mám speciální Cimrmanovské doporučení "Nesimuluj pooperační slabost. Táhni a srůstej!" Všem ostatním, díky za nasazení, a že máme takový tým!
Každá série jednou skončí, ale vždy po ní začíná nová, jaká bude, se musíme nechat překvapit a zároveň jí vyrazit naproti….
DYCKY BLACK!
Romič