Rozhovor - Black Angels

Link na poslech rozhovoru v audioverzi: https://soundcloud.com/blackan...

Redaktor Adam Weidenthaler se po úspěšném udržení Livesport Superligy ozval týmu Black Angels a chtěl probrat naše udržení, celkový stav českého florbalu a finančního rozvoje sportovních klubů v ČR jako celku. Na otázky odpovídali prezident klubu Vojtěch Pavlík a náš marketingový manažer Jan Klimíček.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Pánové, ve fotbale nebo hokeji občas přináší sestup z nejvyšší soutěže existenční problémy. Vy jste teď zdárně uhájili příslušnost ve florbalové Superlize, co to znamená pro tým?

Jan Klimíček, Black Angels

Existenční problémy, financování partnerů a vůbec financování uvnitř i klubu může nastat, jak jste zmínil, jak v hokeji a ve fotbale, tak samozřejmě i ve florbale. Takže z našeho pohledu vždycky tam nějaký ten existenční problém hrozí. Nejsme trh, který by byl stabilní, nejsme velká firma, která dodává potřebný produkt. Ty otázky tam vždycky vznikají a já si spíš myslím, že kluby by na to měly být připravené a vždy by měly mít záložní plán A, B, C, aby i v případě sestupu z té nejvyšší soutěže, respektive u nás tedy z Livesport Superligy, vždy existovalo řešení možného sestupu a finanční vyrovnání s jeho dopady, protože konsekvence samozřejmě u každého sestupu jsou.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

A jaký byl ten plán B konkrétně u Black Angels?

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Někdy od listopadu, kdy jsme měli velkou šňůru proher, jsme se museli umět postavit realitě. I já jsem jako prezident oddílu sestoupil ze své kanceláře a na dva měsíce jsem se připojil k týmu, abych je tam trošku srovnal. Věřím, že ten impulz pomohl. Udělali jsme v té pasáži od Vánoc asi 9 bodů. A co se týče konkrétního plánu, nemůžu být nijak jako specifický, protože k němu nakonec jako nedošlo, ale řešili jsme to na úrovni výkonného výboru a věděli jsme, že tu situaci, i kdyby ten sestup přišel, zvládneme.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Jak to vypadá, když prezident klubu sestoupí dolů na lavičku a pomáhá mužstvu se zvednout, protože to přece jenom v profesionálních soutěžích není úplně běžná věc...?

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Tak ten první výstup byl à la Vlasta Petržela (fotbalový trenér – pozn. red.). Prostě musíte přijít do šatny, rozkopat pár košů a ukázat těm hráčům, že situace je vážná, protože od trenérů to slyšeli čtyřikrát týdně. A co se týče mé role, tak já vlastně ty hráče znám, protože jsem s nimi vyrůstal v oddíle, dělal jsem jim trenéra ve starších žácích a tak dál. Takže většinu znám mnoho let a máme k sobě poměrně dobrý a upřímný vztah, alespoň si to myslím. Takže to zabralo.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Když se podíváme trochu víc na pozici Black Angels na florbalové mapě, tak v Praze se nám koncentruje kvantum florbalových oddílů. Jaká je s nimi spolupráce? Jaká je naopak rivalita? Jak to vypadá, když si člověk přetahuje hráče?

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Do té situace se Praha dostala naprosto logicky, protože je to výrazně silný mikroregion. Máme tu vysokou koncentraci vysokých a středních škol. Trh práce nabízí to, co zbytek republiky prostě nabídnout logicky nemůže a zároveň je to i správně nastavené financování od Magistrátu hlavního města Prahy. Zatímco my už si v Praze několik let můžeme z dotačních peněz dovolit platit šéftrenéra, v jiných krajských městech to samozřejmě mají nastavené trošku jinak a florbalové kluby nedostávají tolik podpory, kolik by si z mého pohledu jako zasloužily. Takže tyto faktory zapříčinily, že najednou vystřelilo víc pražských oddílů, jsou nějakým způsobem stabilnější oproti těm regionálním.
A co se týče té konkurence, je to především rivalita v rámci hráčského trhu, a ta je tvrdá. Ale myslím si, že máme na té úrovni svazu dobré vztahy s prezidenty dalších klubů a manažery oddílů. A pokud jde o hráče, vždycky dojde k nějaké shodě. Myslím si, že oproti hokeji nebo fotbalu je to prostředí kultivované a kulturní.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Vy už nějakou dobu držíte superligovou příslušnost, ale předtím, když to tak nebylo, stávalo se třeba, že vám tedy hráči z A-mužstva odcházeli za lepším? Bylo by něco podobného ve hře i tentokrát?

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Je potřeba, aby si představitel oddílu uvědomil reálnou situaci svého družstva, nežil v nějakých vzdušných zámcích. My jsme několik let byli farma, kdy jsme dodávali hráče, protože jsme neměli buďto dostatek kvalitních hráčů, anebo tak kvalitní úroveň soutěže, aby se hráči mohli dál rozvíjet.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Když říkáte farma, dá se z téhle farmy nějakým způsobem živit? Protože když se zase opřu o elitní sporty, tak tam fungují různé akademie a z toho některé menší kluby čerpají, žijí...

Jan Klimíček, Black Angels

Nákupy hráčů se ve florbale dějí. Nejsou to tedy takové sumy jako v hokeji a fotbale, ale pořád jsou velké rozdíly mezi kluby, speciálně tady v Praze. Samozřejmě ohromnou roli tam hraje ta historie daného klubu. My jsme mladý klub.

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Samozřejmě nemůžeme konkurovat úspěchům týmů jako je například Tatran Střešovice, několikanásobný mistr republiky, který má každý rok juniorku v TOP 4... Dál musíme částečně respektovat i individuální ambice těch hráčů, někteří chtějí dosáhnout až na vrchol. A my musíme být opět realisté a říct, že my v Superlize na Superfinále prostě nemíříme. A pokud tam mám hráče, pro které je životní cesta si to Superfinále zahrát, tak je logické, že přestoupí do jiného oddílu, který má větší šanci se tam dostat.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Možná jsme se o tom malinko zmínili, jak se shání sponzoři pro florbal? Když porovnám škálu sportů v Česku, tak třeba co se týče hráčské základny patří florbal mezi nejsilnější. Ale když se podíváme třeba na návštěvnost na konkrétních zápasech přímo v halách, tak ho řadíme za basketbal, házenou, volejbal. Jak s tím pracovat?

Jan Klimíček, Black Angels

První bod, který samozřejmě hraje ohromnou roli, je ten historický vývoj tohoto sportu v Čechách. Florbal je sport, který tu začal v podstatě v roce 1993 a ještě z mého pohledu nedospěl. Ale zase má čas dospět. Podívejme se na hokej, podívejme se na fotbal, podívejme se na basketbal, vlastně už na začátku dvacátého století tady působily basketbalové kluby, to samé volejbal v roce 1945.
Druhým bodem je určitě vysoký počet klubů v Praze, protože víme, že fanoušci v nynější době chodí z 80 % na show. A když si vezmeme mikroregion Prahy, tak to menu zábavy je tak ohromně nabušené, že přeskočit hokej, fotbal, koncerty, atd. je na dlouhou práci.
Zase vidím ohromnou perspektivu toho sportu, i díky té členské základně, která čítá přes 77 tisíc lidí. Srdcový fanoušek, kterého ten hokej, fotbal, volejbal a basket už mají, tak nám teprve roste. My si musíme počkat za pět, deset let, na tu opravdu první dospělou společnost, která už vyrostla s florbalem, a potom jsem si stoprocentně jistý, že návštěvnost vzroste. Už jsem viděl hodně zápasů naživo a vím, že pro fanouška to umí být ohromně zajímavé, padá strašně moc gólů.
A ještě musím zmínit super práci Českého florbalu, respektive asociace a všech okolo. Protože když se začnu bavit o marketingovém zpracování toho produktu, tak se s tímto sportem pracuje skvěle.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Vy jste na začátku předchozí odpovědi zmínil show. Jak se dělá konkrétně show na zápasech mužské Superligy na Black Angels?

Jan Klimíček, Black Angels

Jak se dělá show? Dělá se pro většinu klubů velmi těžko, protože haly a vůbec infrastruktura, které umí vlastně obsloužit ten sport, nebo fanoušky na úrovni, na jaké by si to zasloužili, je hrozně těžké najít. Máme kluby v Praze, v Mladé Boleslavi, ve Vítkovicích, tyto kluby mají přístup do větších hal. Ale pak máme nás - Black Angels - a pár dalších, třeba i menších klubů, které se ke kvalitní produkci, na kterou potřebujete to zázemí haly, třeba ani finančně nedostanou.
Ale na to, kolik chodí lidí, se jedou opravdu kvalitní show, přenosy na hodně kamer a nástupová videa, kouře... Určitě se s tím pracuje.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Když se možná malinko odkloním k těm serióznějším tématům, tak mě zajímají dva projekty Black Angels, tedy tzv. Blek book jako manuál pro sport v koronavirové pandemii, a taky etický kodex klubu. Tak jak vůbec vznikly tyto nápady? A znamená to, že klub se snaží nejen vést děti k sportovní připravenosti, ale i k mentální výchově?

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Toto téma je poměrně obšírné. Já vnímám sportovní oddíl jako nějaký terciální doplněk výchovy dětí. V první řadě je to rodina, v druhé řadě je to škola a ve třetí řadě si myslím, že to je sportovní oddíl. Já jsem si celý život prošel nějakým sportováním a vidím, co mi oddíl dal, co mi sportovní klub mohl nabídnout za zážitky, za kamarády, za to, že jsem se naučil respektovat nějaká pravidla, i když se mi nelíbila, protože jsem se naučil respektovat trenéry, kteří se mi nelíbili. A všechny ty věci se potom mladým lidem můžou hodit do života.
Co se týče Blek booku, tam jsme využili příležitost v koronavirové krizi, kdy byl lockdown. Otevřela se nám možnost nějakým způsobem přenastavit klubové procesy. A kolegové Lukáš Pokorný a Michal Plecitý, kteří na tom pracovali, udělali skvělou práci. Opravdu je to návod jak pro děti, tak i pro rodiče, jak se mají rodiče ptát a tak dál a tak dál.
Snažíme se nějakým způsobem formovat kulturu v našem oddíle pomocí těchto manuálů, ale řekl bych, že co se týče etického kodexu. Máme štěstí, že máme velice silnou, odpovědnou a slušnou komunitu rodičů a hráčů a ten etický kodex je pouze zformulování toho stávajícího stavu.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Přitom stane se, že někdy někdo etický kodex poruší?

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Skvěle si s tím dokážou poradit trenéři a než nějaký problém probublá až ke mně nahoru, tak je to minimum případů. Spíš řešíme provinění třeba v rámci červených karet nebo nějakých disciplinárních řízení. Je to velice malá míra pravděpodobnosti nějakých černých scénářů.

Jan Klimíček, Black Angels

My velmi, velmi, velmi pracujeme na vůbec fyziologickém a socializačním vývoji dětí, přitom drtivá většina trenérů dělají florbal tzv. „ze srdíčka“. Pomáhají právě tyto Blek booky a etické kodexy drtit do dětí. Za to jim patří ohromný dík.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Na závěr jste mi přihrál otázku, jak to tedy vypadá s profesionalizaci florbalu jakožto sportu u nás?

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Profesionalizace florbalu probíhala postupně a stále probíhá. Nejdřív se podařilo profesionalizovat sekretáře a manažery, teď částečně tady v pražském regionu šéftrenéry a tak dál. A co se týče profesionalizace hráčů a té elitní soutěže, myslím si, že nás ještě nějaký čas čeká. Nemělo by se tlačit na nějaký přirozený vývoj toho sportu jako celku. Ale oddíly v Superlize už mají videokoučink, regeneraci, zdravotní péči a spoustu dalších věcí. A top kluby jsou schopné nabídnout ubytování nebo dobrou práci v oddíle, takže si hráči můžou přijít i na nějaké peníze. Cílíme tam, ale musíme si počkat na ten správný čas, kdy bude celá organizace připravena na nějakou plnou profesionalizaci.

Jan Klimíček, Black Angels

Když se porovnáme s dalšími sporty, tak jsme takový adolescent. Čekáme na největší boom. Ale znovu zmíním, že když se člověk podívá na práci s fanouškem, na práci sociálních médií, marketingovou práci Českého florbalu, tak je vše skvěle nastavené, ještě jednou díky za to.
Myslím si, že se nemůžeme stydět, když řekneme, že se v tomto ohledu kvalitou vyrovnáváme hokeji a fotbalu. Tam určitě profesionalizace už probíhá. Co je další, teď potřebujeme najít ikony tohoto sportu. Já jsem narozený v roce 1991, a když jsem začal hrát hokej, tak se vyhrálo Nagano a v Čechách začal boom hokejistů. Když vydrží tahle dobrá práce a přijde úspěch, začnou se tyto ikony budovat. Pak profesionalizace přijde a myslím si, že to nebude trvat moc dlouho.

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Není otázka jestli, ale kdy.

Adam Weidenthaler, Radiožurnál

Říkají prezident florbalového oddílu Black Angels Vojtěch Pavlík, a marketingový manažer Jan Klimíček. Moc díky, pánové.

Vojtěch Pavlík, Black Angels

Děkujeme za pozvání.

Jan Klimíček, Black Angels

Díky mockrát.