PRAHA – UNYP Arena se v sobotu 20. prosince zahalila do černobílých barev. Florbalový klub Black Angels, který se za dvacet let své existence stal domovem pro stovky hráčů a fanoušků, oslavil své kulaté jubileum akcí, na kterou se bude dlouho vzpomínat. BA DAY nabídl nejen strhující sportovní bitvy, ale především setkání jedné velké komunity, která společně píše historii klubu.
Držím v ruce sirky, abych zapálil poslední čtvrtou svíčku, ne tu v motoru, tam mám jen
tři, ale tu adventní. Než to ovšem udělám, přinesu vám noviny a asi tušíte, že nebudou
z Betléma, jak by se dalo touto dobou očekávat. Budou z Černošic, kam nás pozvalo
poslední ligové kolo letošního roku. Všichni si přejeme, a nebude snad třeba se modlit,
aby se tu narodil druhý koš, kam se chceme po peripetiích, které už bych nechal
historii, vrátit a kam minimálně patříme.
Těsně, než vypukne Adventní šílenství či rozjímání, záleží jak to každý jeden máte nastavené, jsme vyrazili do Milevska, abychom urvali ještě nějaké body do tabulky.
Když jsem si v minulém úvodníku dělal legraci z povolebního vyjednávání, a tvrdil, že
handlování do sportu nepatří, musím si hned na úvod dnešního reportu položit otázku.
Opravdu jsou jedni, kteří orají a vláčejí a druzí, kteří sklízejí, Hlaváčku? Se smířeným a
rozmrzelým výrazem inspektora Trachty musím konstatovat, že zde něco chybí, ano
2.koš nám chybí, vzali nám ho, hodil se jim! A co naše florbalky, ty by se jim nelíbily
nebo boty, naše boty by nechtěli? Ten zpropadený inspektor Klečka…
Uděláme ještě úkrok stranou a zastavíme se na skok u minulého domácího turnaje,
kde jsme se neprávem ocitli ve 3.koši a navíc místo návratu do koše druhého poroučeli
jsme se ještě o patro níž. Stalo se tak z důvodu administrativní chybičky, kdy se na
soupisce objevil Marek namísto Marka. Drobná chyba tvrdý trest a sjeli jme až sem do
pekla. Nezbývá než doufat, že si z toho dnes s maximálním nasazením uděláme
střelnici a nenecháme nikoho na pochybách, kam patříme. A inspektor Klečka má
prostor přemýšlet o tom, co tohle všem přineslo. Tak hrr na ně …
Na čtvrtý koš jsme nasadili ten nejtěžší kalibr. Lavičku totiž dnes vede superligový
lodivod Radim Cepek. Absence tradiční trenérské dvojice je další součást trestu za
administrativní přehmat. Dost nářků pojďme se podívat, jak to vypadalo herně.
út 6. 1. 2026 - Bělík Robin
Starší žáci na PFC WINTER
Pour Féliciter C. Ale co teď s tím c? No nic budu si ho muset pamatovat a něco třeba
vymyslím. Každopádně blahopřání do Nového roku přijměte už teď, stejně jako pozvání
ke čtení úvodního reportu z prvního turnaje roku, kterým je PFC Winter. Jestli se
blahopřání omezí jen na to nebo bude mít start do nového roku nějakou pověstnou
třešničku na dortu, je v tuhle chvíli otázkou a dozvíme se to jako ve správné detektivce
až na konci. Jedno je však jasné, vrahem je vždy zahradník, a stejně tak my nedáme
kůži zadarmo. Prostě jako dycky. Tak DYCKY BLACK a pojďme na to…
BA vs. Panthers Praha 7:0
Po úvodním oťukáváni a hledání skuliny v obraně soupeře jsme udeřili. Další dvě
branky jsme v rychlém sledu napasovali do deváté minuty, přičemž ta třetí padla
v našem oslabení. To jsme si v závěru první půlky ještě jednou zopakovali. Tentokrát
to bylo oboustranné a časově lehce posunuté s překryvem do druhé části. Do té jsme
si přenesli i naší dominanci. V půlminutovém zbytku přesilovky, ale ani po jejím
skončení nevedlo ostřelování branky soupeře dlouho ke gólu. Čekání jsme protrhli opět
dvakrát těsně po sobě. Běžela opět devátá, pro soupeře osudová minuta druhé
poloviny, však Beethoven už to měl dávno zkomponované. Normu třech branek na
poločas jsme naplnili minutu před koncem a co víc, překročili jsme ji, když jsme opět v
jedné minutě soupeře potrestali ještě jednou. Byl tak dokonán debakl, po němž si
Panthers odvezli sedm kulí nikoliv se Sarajeva, ale z Campanusu. Otázkou je, co by
bylo horší?
BA vs. Sokol Brno Gullivers 7:5
Ze hry neutekla ani minuta, během které jsme měli hned jeden náznak šance a síť se
z ničeho nic vlnila. Bohužel to bylo na naší straně. „Dobrý večer!“ Jenže když běžela
třetí minuta a soupeř pozdravil „Dobrý večer!“ podruhé, vypadlo to, že tenhle večer
úplně dobrý nebude. Chvíli nám to trvalo, než opadlo prvotní opaření, ale v sedmé
minutě jsme opět dvěma přesnými zásahy srovnali a konečně usedli na koně, abychom
šli o minutu později už do vedení. Od té chvíle jsme měli navrch, ale jakékoliv i drobné
polevení pustilo Gullivers do nebezpečné šance. Úvod druhé půlky jsme začali
nahozením, které si gólman soupeře nešťastně a naprosto nepochopitelně hodil do
vlastní branky. Ovšem vzápětí přišlo naše zbytečné vyloučení a soupeř dvěma
slepenými góly stav utkání srovnal. Když jsme šli v páté minutě opět do vedení asi by
se nikdo nenadál, že v šesté už budeme mít vedení o tři branky na své straně. Jenže
bylo to jak s listy v kalendáři, každá minuta přinesla něco nového a co bylo vytrženo,
bylo už dávno v propadlišti dějin. Už o minutu později jsme putovali opět na trestnou.
Přes skvěle sehrané oslabení, v němž jen víc štěstí chybělo k navýšení skóre, dostal se
zase ke slovu soupeř. Nedlouho po jeho skončení přiložil pod kotel a zadělal na
závěrečné drama. To se vystupňovalo dalším naším vyloučením. Komplikace jsme však
nepřipustili a pohlídali si vítězství. Tohle byla skutečná reklama na florbal, bylo to
nahoru a dolů s množstvím pěkných branek, tedy nic pro fanoušky defenzivního valu.
Sobota
BA vs. FBK Púchov 7:1
Jedno staré pořekadlo říká gumárně Púchov = lisovaná tma. Jestli to ještě platí u
pneumatik nevím, ale trochu té pověstné tmy asi přivezl soupeř jako dar provozovateli
haly, protože byla v hale tma jako v …, jako by se hrálo při svíčkách. No a v té tmě
jsme hned na úvod inkasovali. Nicméně jsme se pomalu dostávali do tempa, to mohlo
ještě podpořit trestné střílení odpískané za postavení hráče v brankovišti, které ovšem
rozhodčí, pro mě nepochopitelně odvolali. Ke zteči zavelel jako správný kapitán před
první sirénou Zelí a dvěma brankami v posledních minutách první půlky otočil zápas.
Hned na začátku druhé půlky na něj nekompromisní střelou do šibenice navázal Jáša a
aby ho napodobil dokonale, přidal v páté minutě druhou branku. Pak jsme trochu
polevili a z toho vyústilo odpískané trestné střílení pro Púchov, ale Luky dokázal střelce
vychytat. Zase jsme do toho šlápli a v početní výhodě přidali, po pěkné souhře, pátou
branku. Do konce zápasu jsme soupeři přidali ještě dvě branky od cesty a došli si
zkušeně pro první místo ve skupině. Což nám vyneslo postup přímo do čtvrtfinále a
zároveň trochu nepochopitelný los čtvrtfinále, hned proti vítězi skupiny E. Stará známa pravda říká, že kdo chce vyhrát, musí porazit každého. A přesně tak to bude i
tentokrát.
Neděle čtvrtfinále BA vs. Sparta Praha 1:4 S odhodláním naplnit víše řečené jsme vstoupili do zápasu velmi aktivně a nepustili
Spartu k ničemu. Až v sedmé minutě a našem oslabení, jinak dobře odehraném, se
Sparta dostala víc do hry. Stále jsme byli lepším týmem a v závěru první části jsme po
parádním výpadu z obrany, dokonalé přihrávce, a ještě lepším zakončení, šli
zaslouženě do vedení. V polovině jsme měli jednobrankový náskok, ale každému, i
nezúčastněnému pozorovateli musí být jasné, že ta náročnější část nás teprve čeká.
Přestože jsme pokračovali ve výborné hře, nabídli jsme Spartě dvě drobné chybičky
v jedné minutě a ta je obě využila. Stále jsme Spartu tlačili a z toho pro ni vzešel
dvouminutový trest. Bohužel hned na začátku přesilovky nám na vrcholu přesilovkové
formace míček vypověděl poslušnost, sjel z čepele a Sparta to měla jednoduché. Bušili
jsme do Sparty dál, ale chybělo víc přesnosti a trochu štěstí v koncovce. Ve dvanácté
minutě jsme si vyžádali čas na poradu, ale k odvolání brankáře a do hry v šesti jsme
se dostali až minutu a půl před koncem. Bohužel nám dnes bylo dáno vypít kalich
hořkosti až do dna. Opět nám při kombinaci zadních řad, sjel balonek z čepele a museli
jsme zatáhnout za záchranou brzdu. Z toho nemohlo a nebylo nic jiného než odpískaný
nájezd, který Sparta proměnila. Ani náš závěrečný tlak už další branku nepřinesl.
Bohužel tak končíme po skvělém herním výkonu před branami bojů o placku.
Ve skupině nám to pálilo, bylo to třikrát sedm dvacet jedna, tedy Oko bere, ale ve
čtvrtfinále nám došli trumfy. Nic, nevěšme hlavy, takhle to ve sportu chodí. Škoda to
je, to ano, ale konec je to jen v tomto turnaji. Jinak bych v tom chtěl vidět spíš
začátek, protože tenhle výkon patřil jednoznačně do prvního koše, kde Sparta kraluje.
Dnes na hřišti rozhodně tahala herně za kratší konec provazu a chvílemi nevěděla ani,
kde ten konec vlastně leží. Nám chyběla lepší koncovka, to byl rozdílový faktor a
trochu toho pověstného štěstíčka.
Vítejte tedy v Novém florbalovém roce, ať se Vám všem v něm daří! Samozřejmě,
nejen florbalově, i když o tom si tady příště budeme zase povídat nejvíc. DYCKY BLACK!
Romič