BA vs. Horní Počernice Orka     14:3
Zásada číslo jedna je udělat si mezi podezřelými pořádek. Přeneseno do naší florbalové mluvy, mezi soupeři. Platí totiž, zvláště v našem případě, “čím horší soupeř, tím horší náš výkon a vstup do zápasu”. Po úvodním nevyužitém tlaku přišel jeden propad a z čista jasna jsme prohrávali. Pak musel Luky vytáhnout super zákrok, aby to nebylo nula dva. Teprve potom jsme soupeře pořádně povozili na kolotoči a srovnali. Pomalu jsme se dostávali do tempa, a to i v gólovém přídělu, včetně ťukání na “nebeskou" bránu ze všech stran. Poločasové vedení o pět branek přesně vypovídalo o dění na hřišti. Ovšem na úvod druhé části jsme soupeři opět nabídli nesmyslně vyrobenou šanci a soupeř se nijak nežinýroval a trestal. Pouštěli jsme soupeře na moje gusto až příliš často do brejků a ten s touto činností uměl dobře nakládat a zlobil nás. Nicméně jasné vítězství, ale předvedená hra měla k dokonalosti ještě daleko.

BA vs. FBC Kutná Hora     19:1
Zásada číslo dvě je „vyvolat mezi podezřelými zmatek“. Splněno podtrženo. Rozstřílení Orky v minulém zápase a herní dominance tak určitě mohly zapůsobit. Ovšem začali jsme s jinou velmi oblíbenou taktikou, dát soupeři čuchnout a nabýt pocitu, že se mu nemůže stát to co Orce, a že by snad s námi mohl odehrát vyrovnaný zápas. Hned na úvod zbytečná chyba jako, jako no prostě šílená. Soupeř zamířil a trefil přesně. Nicméně pak jsme si na soupeři vyzkoušeli několik vyšetřovacích metod. Od metody gumových hadiček, kdy začala mít Kutná Hora pocit, že jí teče do bot až po závěrečný šrapnel, který roztrhal všechny její naděje. Pověstnou pečeť a dvacku na mír jsme na výsledek nepřihodili. Ne že bychom nechtěli, ale jediným proti byl soupeřův gólman, který v posledních vteřinách zázračně vytáhl střelu, která to měla všechno stvrdit. Oba zápasy ve skupině spojovalo, že jsme soupeři dali zbytečně charitativně přičichnout. Toho bychom se měli ve finále se Spartou vyvarovat.

Finále BA vs. Sparta Praha RED     9:3
Zásada číslo tři je „Jeli na místě universální dědic, vyšetřování prakticky skončilo“ Ten zde ovšem nebyl, a tak nastoupila zásada číslo čtyři „Nesnažit se být chytřejší něž inspektor Trachta“ Ale co, dost zásad, bylo prostě jednoznačným cílem potvrdit výhrou nad Spartou postup. Po dominantním vstupu do zápasu a rychle nabytém tři brankovém vedeni jsme vypadli z role a po sérii blbostí, jsme soupeře nechali přijít na dostřel a navrch přidali výhodu přesilové hry. V té zvonilo za Lukym břevno, ale z následujícího protiútoku jsme v oslabení přidali gól a navýšili vedení. Jenže absolutně nezachycené seběhnutí na zadní tyč znamenalo opět kontaktní branku Sparty. Naštěstí zlepšenou hrou jsme do půlky měli opět dvougólový náskok. V podstatě celou závěrečnou část se hrálo na jednu branku, ale místy zdrcujícím tlakem jsme jen víc a víc rozchytávali gólmana soupeře. Nakonec jsme ještě jednoho zásahu pro uklidnění dosáhli. Minutu a půl před koncem si vzala Sparta timeout a šla do šesti, ale to nám svědčilo a do opuštěné branky se nám trefovalo o poznání lépe a přidali jsme tak ještě dva góly. Když naskočil zpět mezi tyče brankář, byla už brána odemknutá, a i on dostal ještě jeden od cesty.

Zásady jsme si tedy probrali, turnaj skončil tak jak měl. My víme že máme pořád na čem pracovat, ale jsme rádi, že nedošlo na zásadu číslo pět. “K závažným případům nikdy nepřibírat rodiče” a tak jsme mohli tuhle naši jízdu zhlédnout a užít si aspoň pěknou, gólově bohatou sobotu.

Vše bylo řečeno, je to tak, jak to je a příště budeme muset postoupit ze 3.koše, abychom se vrátili tam kam patříme. Tak se těšte na příště.

DYCKY BLACK!
Romič