695_20260205_111559.jpg

Strži na turnaji v Kobylisích

Vytrhl jsem se ze spárů hraběte Harracha, odložil ski a se sněhovou vločkou na čele hnal oře ku Praze, abych shlédl náš další boj, tentokrát už o první koš. Pevně věřím, že nebudeme jako ta sněhová vločka a nerozpustíme se zde na jeho prahu…

BA vs. Florbal TJ Kobylisy     12:1
Po vlažném začátku jsme se dostali trochu do herní pohody i do vedení, ale to netrvalo dlouho. Herně jsme sice na hřišti vládli, ale naše koncovka se ještě rozcvičovala za mantinelem nebo spala doma v pelíšku. Naskočila s námi až do druhé půlky první poloviny a my si tak mohli otevřít střelnici. Omlouvám se, toto spojení je zrovna ve vztahu ke Kobylisím poněkud nešťastné, a tak použiju jiný příměr. Otevřeli jsme tedy výprodej a po kouscích rozprodávali odhodlání soupeře. Přesto mělo být naše poločasové vedení výrazně vyšší. Na úvod druhé části to vypadalo, že se tempo zápasu zvedne, ale to byl jen takový klam a hra opět sklouzla do poklidného ranního tempíčka. Gólový účet postupně narůstal a málem se nezastavil ani v našem oslabení. Ale na možná se stejně jako na kdyby nehraje, a tak se na desátou branku muselo počkat až po jeho skončení. Nakonec jsme Kobylisy rozprodali za celý tucet branek, což byla poměrně přísná ranní demolice.

BA vs. Florbal Chodov     3:7
Bylo poledne a oproti rannímu zápasu to bylo od začátku o poznání jiné tempo. První vzrušení přineslo naše nastřelené břevno, na kterém si míček ještě trochu zaposkakoval. Bohužel za nedlouho poté jsme odevzdali zbytečně balonek a ten se po plácnutí soupeřem snesl do naší branky jako padající list. A to byl teprve začátek. Za chvíli to vypadalo ještě hůř. Soupeř vyřešil výborně přečíslení a vzápětí po nedorozumění v obraně vstřelil už třetí branku. Přišel tedy čas na timeout. Přestože se během porady mýdlem nešetřilo, oschnutí po studené koupeli nám nějakou dobu trvalo. Začali jsme ale konečně hrát a během jedné minuty se dostali na dostřel a koneckonců i zpět do zápasu, když jsme v poslední minutě první půlky srovnali. Hrůzostrašný začátek byl tedy zapomenut a do závěrečného dějství se šlo z čisté vody načisto. Jenže soupeř nás ušpinil hned v první minutě a to dvakrát. Už ve druhé minutě jsme šli do oslabení, ve kterém jsme upalovali na bránu, ale seknutí, které zkazilo zakončení nebylo zřejmě ani za dva zlaté. Ani druhý samostatný průnik před branku nebyl využit, štěstí nějak odvrátilo svou tvář. A tak přišlo využití ze strany Chodova a byli jsme ve stejné šlamastice jako v úvodu zápasu. Čas se zvolna sunul ke konci a bylo cítit, že soupeř nechce udělat stejnou chybu jako v první půlce. Když v šesté minutě zvýšil své vedení už na čtyři branky, zdálo se být rozhodnuto. Naše branka nepřicházela, a navíc jsme šli tři minuty před koncem opět do čtyř. Přestože nám hra v oslabení svědčila a opět jsme Chodov trápili, gól jsme nepřidali a sen o postupu do prvního koše se rozplynul, tak jako ta vločka, kterou jsem měl ráno na čele. Je to zklamání, rozehrané to bylo dobře, ale nedokázali jsme změnit nastavení na jiného soupeře, než byly Kobylisy a to nás stalo tří gólové manko hned v úvodu zápasu, které jsme sice zatáhli, ale nedokázali jsme se v našem výkonu udržet a ve druhé půlce jsme gólově zcela utichli.

Zbyl na nás jen zápas o třetí místo, ale hlavně o čest a sebevědomí, o nic jiného v něm totiž už nešlo.

BA vs. Olymp Florbal Zeus     12:3
Rychle jsme otevřeli skóre. V sedmé minutě už jsme vedli o čtyři branky, ale pak jsme soupeři nabídli několik našich přešlapu v obraně a on dva z nich proměnil. Přešlapovalo se ovšem i na druhé straně a mnohem víc, takže rozdíl v polovině zápasu byl šest gólů. I v druhé půlce jsme pokračovali v dobré hře, ale po našem devátém zásahu jsme se nevyvarovali vyloučení. V oslabení jsme inkasovali třetí branku, která znamenala jen kosmetickou úpravu na výsledkové tabuli. Poté, co jsme zkompletovali desítku v šesté minutě závěrečné části, dohráli jsme už zápas v klidném tempu s jasnou převahou. Po dvou dalších brankách jsme ukončili brankostroj stejně jako v prvním zápase rovným tuctem

Nebudu nic zastírat, čekal jsem víc hoši. Na postup do prvního koše, kam bezesporu patříme musíme předvést třikrát stejnou kanonádu a hlavně do zápasu s Chodovem nesmíme nastoupit jako proti Kobylisím. To je totiž potom stejné jako chtít jet metrem A na Hradčanskou, ale nastoupit do metra trasy C směr Háje. Prostě úplně vedle… Tak snad příště to bude třikrát za jedna a ta jednička koš z toho bude taky!

Užijte si zimní radovánky jako já a příště napočtenou se už teď můžete těšit.

DYCKY BLACK!
Romič