V prvním utkání nás čekala Sparta, která ovšem nebyla v nejsilnější sestavě. Byť jsme brzy po začátku obdrželi gól, nedali jsme soupeři moc příležitostí k nadějím, že by mohly v tomto utkání uspět. Zápas skončil za poklidného tempa 8:1.

V druhém utkání nás čekalo Kladno. Ačkoliv jsme kluky upozorňovali na důležitost zápasu, vstoupili jsme do něj hrozně vlažně a brzy pohrávali 0:3. Byť se nám podařilo dostat se na nerozhodný stav 4:4, soupeř poté opět odskočil a i díky neproměňování vyložených gólových příležitostí jsme nakonec prohráli 6:7. Což mělo velký vliv na následné play off.

Poslední zápas ve skupině na čekal proti týmu z Mladé Boleslavy. Do zápasu jsme nevstoupili moc dobře a hned po minutě jsme dostali první branku, kdy mladoboleslavský hráč nikým nebráněný vymetl roh branky. Následovala dlouhá pasáž bez branek, kde se na každý straně ukázali brankaři a drželi svůj tým. Bohužel ke konci poloviny jsme dostali dvě rychlé branky a soupeř odskočil.

Začátek se opakuje a dostáváme rychle na začátku poločasu branku a vypadalo to s námi bledě. Kluci se však nevzdali a hráli a bojovali až do konce. Byli za to odměněný brankami, které bohužel neodvrátily porážku 6:3 a třetí místo ve skupině.

V prvním zápase play-off nás čekal druhý celek vedlejší skupiny, Panthers Praha. Byť soupeř kousal a snažil se bojovat, zápas jsme kontrolovali a vyhráli jej 4:1. Nyní se ukázalo zaváhání s Kladnem jako klíčové, protože jsme nyní narazili na nejsilnějšího soupeře, Mladou Boleslav, již v semifinále. Zápas to byl se vším všudy, měl opravdu všechno a jednalo se o předčasné finále, bohužel. Zápas se odvíjel podle rčení "každý chvilku, tahal pilku" až do stavu 2:4 pro Mladou Boleslav minutu před koncem.

Teda vlastně, i následný vývoj kopíroval toto rčení, akorát s úplně jiným nábojem. Minutu před koncem utkání jsme vyrazili vstříct .vyrovnání ve čtyřmi hráči v poli bez brankáře. Hned po 15 vteřinách hry (35 sekund do konce zápasu, jsme se dostali na dostřel. Uběhlo dalších pouhých 7 sekund a skóre bylo díky milimetrově přesné dalekonosné střele Honzy vyrovnané 4:4. Obrovskou vlnu euforie na naší straně ale schladil záhy po 3 sekundách náš kat Vaněk, který se štěstím prostřel všechno, co mu stálo v cestě a zasadil nám klíčový direkt. Následná hra bez brankáře už znamenala pouze obdržení šesté branky a celkové skóre tak bylo 4:6. Mladá Boleslav tak udělala klíčový krok ke zlatu, jelikož ve finále si s chutí zastřílela proti Karlovým Varům.

V zápase o třetí místo nás čekala odveta s Kladnem. Kluci si tentokrát dali říct a do zápasu vstoupili diametrálně odlišně oproti prvnímu zápasu. A byl to opět začátek zápasu, který určil jeho celý průběh. Po 6 miutách hry jsme vedli 3:0 a následně jsme si již v poklidu dokráčeli po bronzové medaile. V zápase se hattrickem blýskl Theo Frydrych.

Turnaj nám ukázal mnohé. Ale hlavní jsou za mě dvě věci. Kluci ukázali, že když chtějí, tak to jde. A druhé, že k nám přišli na konci minulého školního roku noví kluci, kteří se chtějí rvát o základní sestavu a zvýší tak konkurenci, tedy i kvalitu týmu.