Když se řekne Prague Games, znamená to jednoznačně největší a nejlepší mládežnický turnaj na světě. Účast patnácti zemí a mnoha výběrů ze zemí florbalu nejzasvěcenějších, včetně špičky z České republiky je zárukou té nejlepší konkurence a placka z tohoto turnaje visí hodně vysoko. Jedeme tento turnaj pod značkou BA Sokoli, neboť tým je složený z našich Blacků a Pardubických Sokolů jako na Superligové úrovni. Jenže já už jsem mládežník dávno odrostlý, a protože nejen florbalem živ je člověk, a to bohužel, bude úvod turnaje beze mě. A tak si první den jen tak prosvištíme jako slovíčka v Alles Gute, což se nám bude v následujících zápasech určitě hodit.
Prázdniny už ťukají na dveře a poslední zvonění jen z dálky doléhá sem. Kam? No přeci do Brna, právě totiž začíná Brno Open Game. A je tu šance, aby si tenhle tým připsal další medailový úspěch v řadě, po zlatu ze švédského Falunu a stříbru z PFC Spring. Naopak pro nás rodiče je to šance na zopakování, nebo chcete-li obhajobu každoročního BTB a na to všechno se strašně těším. Letošní Brno bude mít eném malinko jiné nádeh, páč sme cestou na halu potkali borca, jméno jsem zapomněl, ale nevadí, říkejme mu třeba Stojácké Poupě, páč tam se k nám přilepil.
Konec ligové sezóny se blíží. Své poslední turnaje odehrála celá kategorie mladších žáků. Dorostenci White bojovali na turnaji ve Slaném, přípravka se představila v domácí BB Aréně a na Jedenáctce. Jak se našim reprezentantům dařilo?
Poslední velkou akcí mladšího ročníku elévů byl jako obvykle brněnský Hummel Open Game. Rolí mladšího družstva v ročníku jsme si byli plně vědomi, ale i tak jsme na tomto velkém turnaji neházeli flintu do žita.
Los k nám byl celkem nebývale štědrý a první utkání nám naordinoval až na čtvrteční večer. Rozhodli jsme se, že čtvrteční den si raději užijeme společně týmově v Brně než každý doma sám u počítače, či na pár hodinách ve škole. Samozřejmě jsme nechali z ohleduplnosti brzké ranní vlaky volné pro ty, co je potřebovali více a vyrazili jsme v 9 hodin z Hlavního nádraží.
Po příjezdu do Brna jsme se přesunuli k lanovému centru, kde pro nás byla připravená trať s optimální náročností a časovým vytížením. Po jejím absolvování jsme již vyrazili na první zápas proti brněnským Gepardům. Utkání jsme měli od začátku pevně ve svých rukách a jak už to pak bývá, největší šance na ohrožení naší branky jsme soupeři připravili my sami a naservírovali jsme jim v této situaci balonek jak na zlatém podnose. Utkání jsme zvládli poměrem 3:0 a rychle jsme razili do postelí na ubytko na kolejích.
Druhý den nás čekaly rovnou zápasy tři, nicméně první až v pravé poledne. Po ranním prospání jsme vyrazili hromadně do nedalekého technického muzea, které nás velice mile překvapilo moderním interaktivním pojetím jednotlivých výstav, až jsme kluky museli vyhánět ven s hrozbou, že nestihneme další zápas. :-)
V tom nás čekal další brněnský tým, tentokráte Troopers. Zápas to byl opravdu moc pěkný na obě strany plný krásných florbalových akcí. Na obou týmech bylo vidět, že se snažili hrát kombinační florbal. Soupeř předvedl opravdu dobrý výkon a jen díky své impotenci v zakončení jsme udrželi čisté konto a odnesli si důležitou výhru 2:0. Nutno podotknout, že štěstíčko při nás opravdu stálo.
V dalším zápase jsme si již mohli zajistit nejhůře druhé místo ve skupině, kdy nás čekala předposlední Olomouc. Kluci bohužel do zápasu nevlítli, ale vešli za dalším vítězstvím. Bohužel soupeř z Hané nám rozhodně nechtěl darovat vítězství lacino a naopak využil naší pasivity a dostal se do vedení. My jsme začali hrát bohužel až ve druhé polovině utkání a ačkoliv jsme na konci měli mohutný tlak při hře bez brankáře, odešli jsme ze zápasu poraženi 2:3.
Tato prohra tabulkovou matematikou pořádně zacloumala a my jsme tak v posledním zápase nehráli s Litvínovem jen o první místo ve skupině, ale mohli jsme skončit druzí, třetí, ale i čtvrtí, což by nám do soboty přisoudilo mnohem těžšího soupeře. První polovina zápasu s Litvínovem, kterému jsme dlužili vyřazení z liberecké Nisy, skončila 0:0. Nicméně těžiště utkání bylo na soupeřově polovině a díky naší dobré obraně měl soupeř poměrně málo šancí. Ve druhé půli kluci předvedli skvělý výkon a tento důležitý zápas jsme vyhráli 3:1.
Díky prvnímu místu ve skupině nás čekal v první kole play-off (šestnáctifinále) další brněnský celek, Guliveři B. Utkání bylo hned od začátku v naší režii a soupeře jsme prakticky nepustili na naší polovinu. Utkání jsme dovedli k poklidné výhře 5:0 a již jsme mohli vyhlížet Hranice na Moravě v osmifinále.
Osmifinále začalo velice vyrovnaně a nutno podotknout, že celé utkání bylo velmi vyrovnané, ale rozhodovaly ho dvě zásadní věci. Tou první byly velké chyby v bránění, které jsme v turnaji předvedli vůbec poprvé. Bohužel zrovna v ten nejhorší možný okamžik. Tou druhou věcí pak byly naše zbytečné nevynucené ztráty balonků na naší polovině. Když si tyto dvě již známé přidáme k dobré efektivitě soupeře v zakončení, vyjde nám bohužel skóre 4:10, což byla naše konečná v turnaji.
Není důvod smutnit! Kluci, jakožto mladší ročník, odehráli skvělý turnaj plný těžkých zápasů a užili si tři dny plné zábavy. Po turnaji jsme na otočení zahnutí mračíků kluků vyrazili do VIDA parku a hned byl ten den lepší :-) Po společné večeři se část kluků již odebrala k domovu a druhá část složila ještě hlavu na ubytování, aby rodiče nepřišli o sobotní "na Brno dobrý" noční život ;-)
Celou sezónu jsme pak společně uzavřeli ve středu v pražské Nerf Aréně, kde jsme si užili příjemný podvečer s vlastním piknikem.
Na dvou velkých turnajích vyhrát základní skupiny jako mladší ročník v kategorii není vůbec špatné a je to příslib do další sezóny. Pokud kluci přistoupí správně ke klubovému soustředění, můžeme již položit základy pro další úspěšnou sezónu!
Na závěr ještě musím zmínit skvělý support rodičů během celého turnaje, za který jim patří velké DÍKY. Aneb, jaké si to uděláme, takové to máme. Inu, je to týmový sport :)