671_20250707_101119.jpg

Starší žáci v Brně

Nedá mi to nezačít, než s písní na rtu…. Na Highwayi číslo jedna vyjetejma kolejema, v pachu nafty, svíček, prachu, jezděj trucky beze strachu, Možná potkáš cestou Bleky jak ženou svůj černej vůz, aby byli brzy v Brně a neutekl jim florbalu kus. Mně kousek samozřejmě uteče, začíná se už ve čtvrtek a to je jako tradičně pouze u online přenosů, tedy zprostředkovaně, protože nejen florbalem živ je člověk …. Tento turnaj odehrajeme pod názvem BA Sokoli, protože nás nebyl dostatečný počet a kluci z Pardubic měli čas a doplnili nás. Není to premiéra, už jsme takto odjeli turnaj v Ostravě a tam z toho bylo stříbro, tak uvidíme, snad se máme na co těšit.

BA Sokoli vs. Cirkus Praha 2:7
Z jednoho vlaku jsme vystoupili a hned na úvod, pěkně zostra jsme naskočili do rozjetého rychlíku s výběrem Cirkus Praha. A první půlka byl pořádný fičák. Soupeř se dostal do dvou brankového vedení a my naštěstí v závěru první půlky snížili. Hned na úvod druhé půlky jsme srovnali, ale soupeř uprostřed poslední hrací části ve dvou minutách rozhodl, třemi brankami, o osudu utkání. Když se nám nepovedlo využít přesilovku, potrestal nás Cirkus další brankou a v závěru ještě jednou. Nakonec tedy zápas s jednoznačným výsledkem. Na tenhle cirkus bylo málo šest medvědů s cibulkou, a tak jsme jich museli polknout sedm. Těžký zápas na úvod turnaje a nebyl to žádný Cirkus Berousek ani Humberto, ale výběr Prahy, což je na druhou stranu za mě na těchto turnajích takový nešvar a taky pěkný bor... totiž pardon, cirkus.

BA Sokoli vs. 1.SC TEMPISH Vítkovice 4:1
Zdálo se, že to byl jednoduchý zápas, ale určitě ne. Vítkovice jsou vždy kvalitní soupeř, koneckonců brali loni zlato a my stříbro. První půlka byla rozehrávací, bojovalo se, ale na góly se muselo čekat až do druhého dějství. V té se událo všechno důležité a u všeho jsme byli my včetně čestného úspěchu soupeře. Ten jsme si dali taky my. Přestože to nebylo jen o jednom hráči, je zde na místě parafrázovat Oscara Wilda. Vítkovice viděli, jak je důležité míti Kostěje…. To byl čtvrtek, za poloviční počet bodů, ale není to s prázdnou. Pomalu se přesuneme do pátku. Ranní zápas bude už se mnou za mantinelem…

BA Sokoli vs. Dubňany 6:3
Začali jsme poměrně dost naivně, ale brzy jsme procitli a do zápasu se dostali krásně sehranou kombinací a šli do vedení. To rychle narostlo na čtyři branky. Teprve pak se dostal ke slovu soupeř a snížil. V poslední minutě první části ještě jednou udeřil, když bylo za faul nařízené trestné střílení. Po rychlém vedení a ovládnutí hry, bylo znát naše polevení a neproměňování šancí. Hned z kraje druhé části jsme šli ven, ale oslabení trvající cca jednu min jsme ustáli. Když rozhodčí zvedl pravici, jakože výhoda, počkali jsme si až nás bude šest a pak jsme přesilovku ukončili. Přidali jsme ještě jednu branku, aby bylo jasno, že se nebude konat žádné drama. Definitivní tečku za zápasem jsme nechali na soupeři, který skóre uzavřel svou třetí brankou. Vítězství jasně, ale budeme se muset ještě zlepšit.

BA Sokoli vs. Panthers Otrokovice 2:4

To, co tento zápas od ranního odlišovalo, bylo, že jsme se na začátku chytili kratšího konce provazu a jen díky Lukymu jako poslední instanci jsme se ho aspoň, jakž takž dokázali udržet a náskok soupeře nepovolili větší než dvoubrankový. Na kontakt nás přiblížila rychle rozehraná standardní situace, ale to bylo bohužel z naší strany vše a první půlku jsme o gól prohráli, ale na praporky to bylo o parník. Nevyšel nám ani začátek druhé a do naší sítě bohužel přibyly další dvě branky. Neproměněné trestné střílení jen podtrhlo zmar, kterým jsme se v tomto zápase prezentovali. Více než jednu branku jsme už ze sebe nevydřeli, přestože Luky dělal, co mohl a vychytal i nájezd. Dopředu už jsme se bohužel nedokázali zvednout a dojem ze zápasu byl více než rozpačitý. Tohle nám fakt nevyšlo. Ve skupině si připisujeme druhou prohru a do play off jdeme až z třetího místa. Sobotní ráno bývá těžké a když nehraješ ve skupině nejlíp, máš pak s jistotou blbý ranní čas, jako třeba v 8:00 na druhém konci Brna u letiště v Tuřanech, kde nás bude čekat šesnáctifinále.

BA Sokoli vs. IBK Ústecko 8:4

Na ranní zápas jsme měli nečekaně dobrý start. Hra proti výběru Ústecka byla vyrovnaná a když už se zdálo, že bychom mohli jak herně, tak výsledkově překlopit zápas na svou stranu, stal se pravý opak. Rozhodčí nesdílel naši radost z míčku v síti Ústecka a pro postavení hráče v brankovišti gól neuznal. Vše okořenil hned z následné akce soupeře, který se trefil a my prohrávali. Ztracenou sebedůvěru jsme museli znovu najít, a i když to chvíli trvalo, našli jsme ji. Srovnali jsme a začali zase být mírně lepším týmem. Do přestávky jsme i díky proměněné přesilovce otočili skóre a proměněným nájezdem jsme se dostali už do vedení 4:1. A když jsme přečkali oslabení zdálo se, že máme nakročeno k postupu, ale nebylo to zdaleka tak jednoduché. Soupeř se ještě cukal a párkrát se přiblížil, i když vždy jen na rozdíl dvou branek. Protože jsme byli také produktivní, dokázali jsme se vždy zase vrátit na své a pro postup si bez komplikací dokráčet. Do osmifinále nám los přisoudil Černožlutého Petra…

BA Sokoli vs. Cirkus Praha 4:14

O osudu naší Brněnské mise se rozhodlo hned v úvodu zápasu, kdy nás Cirkus třemi brankami odsoudil do role diváka třetí řady na stání. Potom přišlo naše snížení, ale soupeř opět mířil přesně a všechno se začalo vracet do od úvodu položených kolejí. Polovina zápasu byla přísná a výsledek 2:9 nedával mnoho důvodů k radosti. Ve druhé půlce se kanonáda trochu uklidnila, ale obraz hry byl bohužel stejný. Soupeř nás točil a měl ve všech herních činnostech výrazně navrch, což bylo na konečném skóre sakra znát. Dali jsme sice soupeři nejvíc gólů ve skupině i v play off, ale bylo to málo a tak letos padam, padám….

Aby to nevypadalo, že chci být za uplakánka, ale nemohu si odpustit zamyšlení nad smyslem účasti výběrů na těchto turnajích. Ponechám stranou, že medaile visí v tu chvíli pro všechny týmy hodně vysoko, protože jaký by to byl výběr, když by nebyl nejlepší, že? Kladu si otázku jaký to má pro koho přínos? Ano pro nás je to samozřejmě kvalitní zkouška a zápas, který v tréninkovém procesu má zcela jistě svou váhu. Otázkou je, jestli to má nějaký přínos pro hráče z výběru, krom toho, že si mohou honit triko. Smysl by mi dávalo spíš postavit výběr a nasadit ho o kategorii výš, ale to je můj pohled na věc a je zbytečné mudrovat o nesmrtelnosti chrousta.

Letos to v Brně nevyšlo, neukázali jsme vše co v nás je a to i přesto, že s klukama z Pardubic to chvílemi hrálo moc pěkně. Nevadí, je to sport a my víme, že budeme muset ještě víc máknout, aby to příště mohlo cinknout. Medaile totiž, a to nemusím nikomu vysvětlovat, nerostou na stromech, ale musí se vybojovat a to se pokusíme zase příště. 

Tak sluníčku a létu zdar a příště Čůs.

DYCKY BLACK!

Romič