BA vs. Florbal Chodov 3:5

Jako uragán jsme vlétli na Chodov, ale první střídání branku nepřineslo. Soupeř se rychle oklepal a přizpůsobil. Foukalo z obou stran, gólmani museli předvést svoje umění a rozezvonila se i konstrukce branky. Až půlka první části nabídla změnu stavu. Tu jsme zapsali my, ale soupeř v téže minutě odpověděl. Další změna skóre se udála až v závěru poločasu a opět byla ve stejném pořadí a rychlém sledu. Byla to velká škoda, že srovnání přišlo v poslední půl minutě první části, takzvaně do šatny. Hned na úvod té druhé jsme nevyužili dvě tutovky. Role se tak obrátily a do vedení šel Chodov. Zbytečné vyloučení nás dostalo do ještě horší situace, protože přesilovku soupeř využil vlastně okamžitě. Ztráceli jsme dvě branky a bohužel i klid. Neproměňovali jsme obrovské šance, při kterých jsme nechávali zbytečně vyniknout chodovského brankáře. Další vyloučení jsme ještě zhoršili druhou dvojkou. Chodov sice sehrál přesilovku pět na tři tragicky a nic nevymyslel, ale v závěru té pět na čtyři se prosadil. Krátce na to jsme odpověděli i my. Ale další gól nepadl a ani hra v šesti nám ho nepřinesla. Když nepadl ani na druhé straně v našem dalším oslabení, odnesli jsme si za zápasu na úvod turnaje zbytečnou prohru o dvě branky.

BA vs. Sparta Praha Blue 0:9

Druhý pokus v tomto turnaji proti Spartě. Ta nám má co vracet a nikoho nenechala na pochybách, že nám to vrátit chce i s úroky. Po pěti minutách jsme prohrávali o dvě branky. Tu druhou bychom si za rámeček nedali ani na hřbitov. Jít střídat, když soupeř rozehrává standardku, a ještě se ze hřiště ploužit jako smrad je trestuhodné! To už jsme působili bezzubě jen jako pouhá stafáž. Sparta do sirény přidala ještě tři branky a v podstatě rozhodla o osudu utkání. Druhou část jsme začali aspoň s odhodláním, něco se stavem udělat, ale změnu stavu to nepřineslo. Trochu nám pomohla dobře sehraná přesilovka, ale ani v té jsme gól nevstřelili. Přestože jsme opticky trochu vyrovnali hru, branky padaly jen do naší sítě a naše hra se začala opět rozpadat, až se rozpadla. Když jsem o kousek výše psal, o střídání při rozehře soupeře a že bychom si ho nedali za rámeček, tak to ještě třikrát podtrhnu a vezmu si na pomoc slova nadporučíka Růžičky z Tankového praporu „V který cirkuse jste se učil jezdit“ Nenašli jsme v sobě sílu ani na čestný zásah a narazili jsme do zdi hodně tvrdě. Snad jen to, že jsme si neodnesli desítku se, dá považovat za úspěch.

Logicky po dvou prohrách nemohlo následovat nic jiného než zápas o udržení.

BA vs. Kanonýři Kladno Modří 1:2

Mám tu pro vás mini příběh na zhruba čtyři vteřiny. Mohlo by se to jmenovat „Jak si zkomplikovat život aneb zápas pravdy“ A to hned takhle na úvod. Dala by se z toho udělat pěkná aktovka, ale byl z toho spíš jen akt, protože tovka už by se do toho času nevešla. Děj jednoduchý a strhující. Vyhraješ buly, ale nikdo si pro balónek nejde. Tak si ho vezme soupeř a přesnou střelou ho zavěsí do sítě. To je všechno, pointa? Prohráváme! Na tomhle základě by se dala určitě vystavět pěkná fraška, ale to jsme neměli v plánu, a tak z divadelních prken zpět na palubovku. Sice jsme potom po většinu času Kladno tlačili, ale koncovka byla jedno velký auvej. Dlouho trvalo, než jsme se prosadili, ale pak to vzal na sebe ze zadních řad Jiřík a pěknou střelou na vzdálenější tyč srovnal. Herně jsme byli lepší, ale není to krasobruslení, takže bodové

známky za umělecký dojem se tu nerozdávají. První půlka tedy skončila remízou. Tu druhou jsme začali aktivně s touhou zápas rozhodnout v náš prospěch. Vzešly z toho dvě přesilovky po sobě s lehkým překryvem. Bonusem byla dvaceti vteřinová pět na tři, ale ani z té nic. V závěru té pět na čtyři jsme propadli a přišla studená sprcha, Kladno šlo do vedení. Stále trvala naše herní převaha, ale co je to platný, když střelecké pokusy sbíral gólman do nůše jak bába chrastí. A tak nás čekal už jen nervózní závěr podpořený opravdu špatným výkonem sudích v celém dni, který ovšem neměl zásadní dopad na náš marný výkon. Vše ukončilo oboustranné vyloučení v posledních vteřinách zápasu, ale to zmiňuji jen, abych měl co napsat. Soupeř byl špatný, a my díky jen jedné vstřelené brance, ještě horší a připsali jsme si porážku i v posledním utkání.

Je s podivem, jak se liší dva turnaje vzdálené od sebe čtrnáct dní. Minule jsem se rozplýval nad skvělým výkonem a nyní bych potřeboval ampuli nitroglycerinu pod jazyk, aby mě nekleplo. Jsme jako den a noc a nevím co je příčina. Jestli v tom nehrají roli i ty naše barvy černá/bílá?

Dnešní příčiny našeho neúspěchu vidím tři. Ta hlavní, která stojí za debaklem se Spartou je střídání. Jít střídat v situaci, kdy má soupeř rozehrávkou anebo míček na florbalce, je něco, co nikdo z trenérů nechce vidět ani ve špatných snech, natož tady. Robin to musel dnes se Spartou vidět snad čtyřikrát, pokaždé samozřejmě trestané gólem. Doufejme, že mu to nevypálilo oči a nebude potřebovat pro příště černé brýle, bílou hůl a odvoz na turnaj. Druhá příčina je koncovka. I ve stoprocentních šancích nám často chybí instinkt zabijáka a necháváme zbytečně vynikat gólmana soupeře tím, že mu jen neomylně vyprášíme vestu. A konečně ta třetí. Zbytečně často se necháme vylučovat za hloupé seknutí nebo jiný prohřešek v situacích, které nic neřeší.

No, Chuck Norris by z vás neměl radost, škoda, že už vás nenaučí to co třeba šmirgl papír. Teprve on ho naučil být drsným! Zkuste aspoň třeba po jeho vzoru při vstupu na hřiště nerozsvítit světlo, ale zhasnout tmu….

Tak to byl dnešní výlet na Kladno. Jediné pozitivum je, že příště pořádáme, takže bychom šli stejně zpět do druhého koše. Zachovejte přízeň týmu, který si na ní dnes vezme úvěr. Pokud zachováte přízeň i těmto reportům, budeme se vidět a číst si zase příště.

DYCKY BLACK!

Romič