Řada blekovských členů zasvětila poslední březnový víkend reprezentaci našeho florbalového oddílu. Do akce se zapojili junioři White, dorostenci (Black, White), starší žáci (Black, White) i elévové. Jak se jim dařilo? A jak jejich výkony hodnotí trenéři?
Je to krátce, co nás zastihla smutná zpráva, že zemřela ikona akčních filmů a bojových sportů Chuck Norris. Určitě bychom si přáli, aby i florbal měl takovou auru a byl zapsán do srdcí všech, nejen těch našich černobílých takto hluboko. Tomu by měli naši borci dnes napomoci svým výkonem zde na Kladně. A abychom se tak nějak naladili, dovolím si připomenout pár ikonických vtipů s Chuckem v hlavní roli. „Byl to ten, kdo napočítal do nekonečna, hned dvakrát. Také ten, který vyjel Mount Everest na kole, aby až na vrcholu zjistil, že má spadlý řetěz. I ten, který zpochybnil evoluci, protože ta neexistuje, je jen seznam živočichů, které se on rozhodl nechat žít.“ Každopádně tuto smutnou zprávu může snad trochu vyvážit fakt, že podle zaručených informací je to prý lepší a brzy se z toho dostane. Opusťme teď vzpomínky na legendu, aktuálně nás čeká druhé představení v prvním koši po sobě a minule to nebylo vůbec špatné. Pojďme se tedy podívat, jak to vypadalo tentokrát.
Tak se s vámi musím podělit o zajímavý poznatek. Pokud si nenastavíte budík, nezvoní! Já vím, řekněte si, že je to banální, ale je to zcela v rozporu s textem Plešaté zpěvačky mistra Ionesca. Když pominu, že i ona se češe stále na stejnou stranu, což máme stejně, se zvoněním, to bylo jinak. Tam vždy, když někdo u dveří zvonil a šli otevřít, tak tam nikdy nikdo nebyl. Může se to zdát divné, ale je to dokázáno, nikoli teoretickými důkazy, ale fakty. No, a mě budík nezazvonil, a přesto jsem zase tu… Nic, opusťme prkna, co znamenají svět, ponechme absurdní drama stranou a dejme prostor florbalu, který ho snad nebude připomínat ani trochu. Dorazili jsme na Kotlářku, do zaslouženého a minule konečně vybojovaného prvního koše a jako nově příchozí máme tu čest, zahrát si první ranní zápas, a to proti Spartě. Tak děkujeme pěkně, jdeme na to…
Během uplynulého víkendu hráli své zápasy celkem 4 mládežnické kategorie. Juniorům skončila sezóna po neúspěšné sérii s pardubickými Sokoli. Juniorům White se v pražském derby proti Spartě nezadařilo. Starší žáci po třech triumfech na Kladně postoupili do prvního koše a Starší žáci White v domácím turnaji vybojovali 6 bodů.
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, je Barrandov a dost možná ještě dál jsou Blata a tam …. K tomu se odkážu úvodním komentářem. “Doktore Watsone, říkáte přízrak?“ “Ano” “Hmm, vskutku tajemná pověst, či rodinná legenda, ale řekl bych, že je to jen zajímavý příběh bez důkazní hodnoty. Apropo, jak to souvisí s naším dnešním případem?” “Nebojíte se Holmesi, že se zde schyluje k něčemu vážnému, nadpřirozenému?” ”Můj milý Watsone, opakovaně říkám, že když vyloučíme nemožné, to co zůstane, byť nepravděpodobné, musí být pravda. A tady jsou karty rozdány. Je to úplně jasné a dojde na velké věci. „Myslím, že jste přehlédl jednu věc. A tou je, že zde máme šest týmů, ale jen jeden půjde o patro výš.“ „Jistě drahý Watsone, ale stejně jako vy ani já neočekávám, že vrahem je automaticky zahradník, tak ani v tomto případě nevěřím, že by mohl do postupu promluvit někdo jiný nežli ti Černí Andělé!“ Jestli se i tentokrát naplno a neomylně projevila pověstná genialita Sherlocka Holmese, se dozvíme až na konci, a protože jste všichni jistě nedočkaví, pojďme na to …
Dnešní pozvání přijměte k výjezdu do Kladna. Bude trochu ve stínu pod pěti kruhy, ale tradičně na čtyřech kolech a neméně klasicky se třemi zápasy, ve kterých se na druhý pokus pokusíme vybojovat první koš. Shrnuto, podtrženo je to vlastně takové „It's the final countdown“ 5, 4, 3, 2, 1 hrajeme…
Máme za sebou víkend, ve kterém se představilo rovnou 5 našich mládežnických kategorií. JUNIOŘI dokázali vytěžit proti moravským soupeřům 3 body. JUNIOŘI B a DOROSTENCI odjíždí rovněž ze svých turnajů s tříbodovým přídělem. STARŠÍ ŽÁCI zvládli porazit pražské rivaly, STARŠÍM ŽÁKŮM WHITE se podařilo vyhrát s 9 brankovým rozdílem.
Vytrhl jsem se ze spárů hraběte Harracha, odložil ski a se sněhovou vločkou na čele hnal oře ku Praze, abych shlédl náš další boj, tentokrát už o první koš. Pevně věřím, že nebudeme jako ta sněhová vločka a nerozpustíme se zde na jeho prahu…
Pour Féliciter C. Ale co teď s tím c? No nic budu si ho muset pamatovat a něco třeba vymyslím. Každopádně blahopřání do Nového roku přijměte už teď, stejně jako pozvání ke čtení úvodního reportu z prvního turnaje roku, kterým je PFC Winter. Jestli se blahopřání omezí jen na to nebo bude mít start do nového roku nějakou pověstnou třešničku na dortu, je v tuhle chvíli otázkou a dozvíme se to jako ve správné detektivce až na konci. Jedno je však jasné, vrahem je vždy zahradník, a stejně tak my nedáme kůži zadarmo. Prostě jako dycky. Tak DYCKY BLACK a pojďme na to…
Držím v ruce sirky, abych zapálil poslední čtvrtou svíčku, ne tu v motoru, tam mám jen tři, ale tu adventní. Než to ovšem udělám, přinesu vám noviny a asi tušíte, že nebudou z Betléma, jak by se dalo touto dobou očekávat. Budou z Černošic, kam nás pozvalo poslední ligové kolo letošního roku. Všichni si přejeme, a nebude snad třeba se modlit, aby se tu narodil druhý koš, kam se chceme po peripetiích, které už bych nechal historii, vrátit a kam minimálně patříme.