599_20240604_144921.jpg

Bronzový mladší žáci na NISE

31.5. – 2.6.2024 Liberec NISA OPEN 2024 (BA Mlži) Kalná je voda v řece Nise, aby taky ne, vždyť se zdejšímu místu ne neprávem říká nočník republiky. V rámci výjezdu zastavil jsem se udělat obhlídku rozdělaného projektu. Poté co jsem viděl, co jsem vidět nechtěl, tedy tu kabel, tu kabel a internety jsou v pr… prachu. Po zralé úvaze jsem se rozhodl, že nechám kabel kabelem a budu se raději věnovat florbalu. A tak mě tu máte, přátelé, vítejte na dalším florbalovém dýchánku NISA Open v Liberci pod Ještědem. Ještě bych k tomu přidal jednu hlášku, která to všechno včetně počasí tak nějak pěkně rámuje „Tady je všechno do kopce nebo chčije!“ A teď už pojďme na ten florbal, ten se hraje naštěstí pod střechou…

BA vs. Crazíci FBC Liberec 2012 3:1

V prvním zápase nás přivítali domácí. S chuti do toho, a půl je hotovo, říkala babička. Kluci se tím od začátku řídili, a tak jsme šli rychle do dvoubrankového vedení. Jenže jsme byli poměrně laxní a soupeře pustili například do samostatného úniku naštěstí bez následků. Pak jsme neproměnili nájezd a spoustu dalších šancí a tak stav poločasu byl jen 2:0. Zase jsme nechali pláchnout si soupeře za záda a ten naštěstí, jak už to několikrát nacvičil, netrefil zařízení. Upevnili jsme vedeni branou na 3:0, ale když Jáša trochu přehnal důraz, šli jsme do čtyř a soupeř snížil. Dál už toho zápas mnoho nenabídl. Chvílemi z toho až trochu bolely oči, ale to se po zlatém opojení stává. A tak necháme oči odpočinout a v příštím zápase budeme, věřím, lepší.

BA vs. Sokoli Pardubice 2:0

Na úvod si oba týmy vyměnily skrze střelce a golmany své navštívenky a pak už se jednalo, tedy, nejednalo se v rukavičkách. Každopádně jednal rozhodčí a poslal nás na dvě minuty ven, přestože důraz ze strany soupeře byl myslím mnohem větší než ten náš. Oslabení jsme sehráli celkem s přehledem a na balónku, takže Sokoli jsme k ničemu moc nepustili a sami jsme zahrozili před jejich brankou. V pěti proti pěti už jsme se dokázali prosadit a po skvělé kombinaci do půlky ještě jednou skórovali. Přesto, že jsme vedli, soupeř hrál velmi kontaktně a kolikrát bych řekl až za hranou, zvláště toho, na co jsme z ligy zvyklí. Moc nám tahle hra nechutnala a trvalo v podstatě celou první polovinu, než jsme na to našli svou vyváženou odpověď. Druhá část byla ještě lítější boj než ta první a bojovalo se doslova o každý ne metr hřiště, to bych přeháněl, ale o každý mantinel. Šance byly na obou stranách, oba týmy hrály s vysokým nasazením i florbalovou kvalitou. Jen cestu míčku do brány velmi komplikovali gólmani. Nás držel jako vždy skvělý Luky a soupeře ten jeho, který sice neměl zvlášť vysokých kvalit, ale díky své velikosti a stylu připomínal mezi tyčemi dobře aplikovanou montážní pěnu, kterou bylo třeba dobře rozhýbat,aby vypadala. Kromě pěkného a rychlého florbalu jsme žádný další gól neviděli, ale co, na vítězství to stačilo.

Pátek byl ve znamení vítězství a my netrpělivě vyhlížíme konec lana, na který bychom rádi dnes v sobotu navázali….

BA vs. FBK Piráti Chrudim 6:2

Jo ho ho…Může mi proboha někdo vysvětlit, proč si musíme ještě před gólem přihrát o tyčku? Takhle totiž vypadala naše první útočná kombinace, kterou jsme proměnili v gól až po zvonění tyčky. Kvalita byla jednoznačně na naší straně, ale hra tyto předpoklady naplňovala jen chvílemi. Proto jsme nechali i soupeře předvést několik ztečí, asi aby i Luky měl aspoň trochu provozní teplotu. Nicméně půlka byla jednoznačná 4:0. S pocitem předčasnědobře vykonané práce jsme nechali vedení ztenčit na pouhé dvě branky. Což mělo za následek, že nám pak zase chvíli trvalo, než jsme začali něco předvádět a upravili konečné skóre na aspoň trochu přijatelných 6:2. ALE… a to bych dvakrát podtrhl a přidal vykřičník!

BA vs. Florbal Ústí 3:0

Zdržel mě Albrecht v Ráji, komu by se taky chtělo z Ráje odcházet, že… snad jedině být vyhnán. A tak vyhnán z Ráje za stavu dva nula pro Albrechta, přicházím k hřišti a tady se už hraje. Nezastavujeme, máme zpoždění jako by znělo od pořadatelů. Ale čert to vem, hlavně, že už je na tabuli skóre 1:0 pro nás, ale opět si budeme muset hned v úvodu vyzkoušet hru v oslabení. To, ale my umíme, takže pro soupeře nic a když přece něco tak nic, teda Luky na místě. Opět jsme sledovali výborný zápas, ve výborném tempu, proti kvalitnímu soupeři. A nebojím se napsat s naší dominancí. Neříkám, že náš výkon byl bez vad na kráse, ale opět to mělo všechny parametry, které to mít mělo a to je směrem k play off dobrá zpráva. Potřebujeme prostě kvalitního soupeře, aby byl náš výkon též kvalitní. Jinak hrajeme na půl plynu, protože to by asi mělo stačit. A ono to většinou výsledkově jakoby stačí, ale nám divákům teda ne….

Po základní části jsme vyhráli skupinu bez ztráty kytičky a navíc obdrželi jen tři branky. Doufejme, že nám to do vyřazovacích bojů vydrží. My každopádně musíme vydržet až do večera, abychom se dozvěděli, jestli půjdeme mezi nejlepšími čtyřmi rovnou do čtvrtfinále, nebo si budeme muset projít ještě osmifinálem. To čekání nám musí něco zpříjemnit a já mám nápad. Dáme si kulturní program, páč už na nás čeká Kousek piva, tak v neděli…

Neděle a teď už jde do tuhého, jako jeden ze čtyř nejlepších týmů, jdeme rovnou do čtvrtfinále a tam nás čeká domácí Liberec

BA vs. Crazíci FBC Liberec 2011 5:1

První ranní zápas, sice až v 10:40, ale první. Klasicky jsme prospali jeho úvod a museli jsme se rychle přizpůsobit tempu Liberce. Mezitím se ovšem musel Luky dost činit, aby skóre zůstalo na nule. Našemu zlepšenému výkonu pomohla ne překvapivě branka. Získali jsme klid a přesto, že jsme nebyli jednoznačně lepší, byli jsme produktivnější a do půlky dokázali ještě jednu branku přidat. Druhá část začala bohužel tak, jak jsme si nepřáli, a v zápětí po buly se soupeř dotáhl na rozdíl gólu. Ale odpověděli jsme, jak nejlépe to šlo. Rychle, z výběhu a přímo pod klacek jsme si vzali dvougólový polštářek zpět. Postupně jsme skončili na hodnotě pět ku jedné a máme jistotu dalších dvou zápasů a oba budou o placku. Pozor, ale nikoli jako na PFC jistotu placky.

Semifinále

BA vs. Blackhorses 0:2

V boji o finále jsme se poměřili s týmem libereckých hokejistů. Zápas jsme odehráli na hřišti, kterému přezdívám struhadlo. Všem bylo od začátku jasné, že jsme narazili na výborně fyzicky připraveného soupeře. Hra byla prostorově vyrovnaná, ale pojetí florbalu bylo z obou stran rozdílné. Soupeř samozřejmě hrál co je mu vlastní, jen mu u toho chyběly ty brusle. Nebylo tedy nouze o nahození míčku z půlky za naši branku a následný forčeking. Nebo přihrávka na modrou a golfák s nápřahem až ke světlům. Nám bohužel balónek v zátazích vůbec nechtěl držet na holích a sjížděl, takže dobrá střelba vázla a to ostatní měl velmi dobře chytající gólman, stejně jako na naší straně jistý Luky. Bylo jasné, že to bude o prvním a možná i jediné vstřelené brance. Ta padla, v závěru první poloviny a bohužel do naší branky a poprvé jsme v turnaji prohrávali. Do závěrečného dějství jsme tedy šli za nepříznivého, ale v klidu hratelného stavu. Jenže ten klid, ten nám chyběl a hned po buly jsme vyrobili zbytečnou chybu a bylo to ještě o gól horší. Čas se nezadržitelně sunul ke konci a nám se nedařilo dostat soupeře pod nějaký větší tlak z našeho zakončení. Balónek nechtěl na struhadle úplně poslouchat a z toho plynoucí ztráty byly vodou na mlýn soupeře. Přežili jsme i oslabení, ve kterém jsme byli i velmi nebezpeční, ale gól tomu chyběl. Když Luky fantasticky vychytal nařízené trestné střílení, bylo to pořád hratelné, a jen o tom dostat tu zpropadenou děravou kuličku do soupeřovybranky. Šest minut před koncem jsme si vzali Timeout a v závěru se pokusili i o hru v šesti, ale nic, zvlhl nám prach. Bohužel se tak stalo v důležitém zápase, na druhou stranu, přijít to v takovém čtvrtfinále bylo by to bolestivější, mnohem bolestivější! Přesto máme ještě šanci odvést si placku, o kterou zabojujeme už za pár minut.

O bronz…

BA vs. FBC Česká Lípa 9:0

Zápasy jdou v podstatě hned po sobě s minimálním časem na odpočinek. Nejdůležitější tedy je, dát po prohraném zápase dohromady hlavy a ten bronz si prostě odvézt. To, že tu placku chceme, muselo být každému jasné. To, že si jí odvezeme, bylo jasné i soupeři. A jestli né po pár odehraných minutách, tak o polovině už určitě ano. Ta dopadla pro soupeře celkem nelichotivě 0:5. Hned na úvod závěrečného vystoupení obdržel kanára a s dalšími góly vylezla rtuť gólometru na devět. Při vší úctě k soupeři, tohle nebyl úplně důstojný zápas o bronz. Dělali jsme si se soupeřem, co jsme chtěli a myslím, že vzhledem k obrovskému množství neproměněných šancí je výsledek ještě milosrdný.

Než předám slovo k zhodnocení trenérům, zkusím to tak nějak v kostce. Prezentovali jsme se myslím převážnou dobu velice slušně, dobrým pohybem a kombinační hrou. Určitě jsou věci, na kterých musíme zapracovat, ale dnes to nechci nijak pitvat, trenéři vědí a pokud to budete vědět i vy kluci a odstraníte je, budete neporazitelní. Máme, dva nové spoluhráče Honzu a Lukáše, kteří, věřím, do příštích sezón u nás zůstanou, nejen pro svou herní kvalitu, ale i proto jak rychle a krásně splynuli s týmem.

A teď už je to na našem realizačním týmu, aby ten celý víkend nějak shrnul. Dnes má slovo Vojta. „Zpočátku kluci hráli spíše fyzický, běhavý florbal. Dost pravděpodobně to bylo zapříčiněno velikostí hrací plochy, která je oproti standardu o něco menší. Avšak hřiště, ani jiné menší výpadky nás neoddělili od klidného průchodu skupinou. Zároveň si kluci zvládli na místní podmínky zvyknout a tak do play-off jsme vstupovali v dobré formě. Ve čtvrtfinále proti nám byl nasazen místní Liberec. Zápas by to v tréninkových podmínkách asi tolik strhující nebyl, jenže divácká kulisa dodala duelu slušnou dramatičnost a proto nám výhra 5:1 udělala velkou radost.

Ta ovšem nesetrvala dlouho. V následujícím zápase jsme totiž vyzvali mančaft složený z kluků hokejistů. Jejich bojovný, zarputilý výkon nám nechutnal. Až na pár projektilů Lukyho Čápa od půlicí čáry jsme se téměř nedostali ke střele. Dvougólové manko, které si soupeř vytvořil v průběhu zápasu, se nám nepodařilo dohnat a tak jsme utrpěli první porážku a to i bez vstřeleného gólu.

A tak nám nezbylo nic jiného, než spolknout hořkou pilulku a nastoupit do souboje o 3. místo. Duel, s Českou Lípu, byl o poznání jednodušší než ty předchozí a bez obdržené branky jsme došli k zisku třetího nejcenějšího kovu.

Na závěr mi zbývá za mě a Robina poděkovat vám hráčům a rodičům, protože my jsme si turnaj v Liberci již tradičně užili“ Vojto děkujeme za komentář.

Hodnocení turnaje, dle očekávání jednoznačně pozitivní. Nechtěl bych to zakřiknout, ale vypadá to, jakoby začala doba placková. Tak jen tak dál Bleci! Odsud si odvážíme placku bronzovou, ale co, třetí místo, taky místo no ne …..

Za sebe musím konstatovat, že jste nebyli Vojto sami, kdo si Liberec tradičně užil. Díky vám všem, kteří se na tom podíleli. A hlavně díky vám trenérům a klukům, že jste udělali zase pěkný úspěch. A určitě není možné opomenout ani to, že Luky dostal na druhém turnaji po sobě cenu nejlepšího golmana to jen podtrhuje jistotu, kterou v něm máme! Tak Bleci Čůůůůs….

DYCKY BLACK!

Romič